Ottův slovník naučný/Adagio

Ottův slovník naučný
Adafudja	Adagio	Adagiologie

Údaje o textu
Titulek:	Adagio
Autor:	Emanuel Chvála
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 157. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Adagio

Adagio [adadžo], ital., pohodlně, označuje v hudbě tempo pozvolné, rychlejší než largo a mírnější nežli andante. A. nazývá se též hud. skladba mírného a vážného pohybu, nálady nejvíce snivé, zádumčivé, neb bolného rozruchu, zejména pak volná věta (obyčejně druhá, někdy také třetí) symfonie, sonáty a komor. skladeb. Nejvíce rozšířil a takřka do nedozírné výše povznesl a. Beethoven; po něm klesá a. v produkci. — A. assai, a. di molto, adagissimo, velmi zdlouha; adagietto, dosti zvolna; substant. adagietto jest a. menších rozměrův. Chv.