Ottův slovník naučný/Achtermann

Ottův slovník naučný
Achterfeldt	Achtermann	Achthal

Údaje o textu
Titulek:	Achtermann
Autor:	Renata Tyršová
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 517. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Achtermann Theodor Wilhelm, sochař něm., * 1799 blíže Münsteru ve Vestfalsku, † 1884 v Římě. A. byl synem chudého truhláře a vyučil se též řemeslu svého otce. Značné nadání řezbářské, kteréž již za let chlapeckých projevoval, upozornilo na něj některé přátely umění z Münsteru. Skromnou podporou se strany jejich opatřen vypravil se r. 1830 do Berlína, aby sochařství se věnoval. Zde vzdělával se v umění svém z prva na akademii, pak vedením proslulého Raucha a později u F. Tiecka, jenž hlavně jej nabádal k studiu antiky. V Berlíně setrval A. po devět let, často zápase s nedostatkem. Jediná větší objednávka, jíž tenkráte se mu dostalo, byl relief na průčelí berlínského katol. kostela. Dvě léta po dokončení této práce, r. 1839, podařilo se A-ovi konečně uskutečniti dávnou svoji touhu po italské pouti. Odebral se do Carrary, pak do Říma, kdež trvale se usídlil. Zde žil výhradně svému umění nemaje při skrovném svém vzdělání smyslu pro převraty, jež zatím ve světě uměleckém i politickém se dály. Zůstal věrně oddán víře katolické, v níž byl vychován, což se zračí též v předmětech výhradně téměř náboženských, jež pro díla svoje si obíral. Kristián Rauch, pod nímž v Berlíně se vzdělával, neměl vlivu na vývoj A-ův. Ani zásady antické idealisace, ani zdravé jádro realismu nenalezly v pracích A-ových ohlasu. Vyvinulť se pak zejména v Římě v sochaře náležejícího ke směru náboženskému, kterýž té doby v malířství repraesentovali Overbeck, Führich a ostatní »Nazarené«. Výtvory jeho precisního dláta jsou proniknuty opravdovou vroucností náboženskou; nescházejí jim ovšem též slabé stránky školy: suchopárnost dikce, konvencionálnost, nedostatek životní svěžesti, a náhradou za pravdu neposkytují nám dojmu slohové velikosti. Z čelných výtvorův v-ových buďtež tu uvedeny: Ukřižovaný Kristus z roku 1842; Pietà a Velké Ukřižování v dómu münsterském; Pietà ve sbírkách císaře Bedřicha se nalézající a velký oltář v dómě svatovítském, proboštem Würflem za 20.000 zl. koupený a dómu věnovaný (viz vyobr. č. 112.), na němž mistr v pokročilém svém věku ve své tiché dílně za Quirinálem od r. 1865 po řadu let pracoval. Oltář tento v částech architektonických z mramoru šedého a v částech figurálních z mramoru karrarského zhotovený a v kapli Martinické v dómě svatovítském r. 1873 postavený představuje v hlavní své části Ukřižování Krista Pána; v prostředním poli provedena jest adorace Krista Pána a v části zpodní snětí s kříže. Tá.