Ottův slovník naučný/Achaltecká oasa

Ottův slovník naučný
Achalm	Achaltecká oasa	Achan

Údaje o textu
Titulek:	Achaltecká oasa
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 498. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Achaltecká oasa šíří se na jz. kraji velké pouště turkmenské (Kara-Kum) ve stř. Asii. vých. od moře Kaspického; na sv. úpatí Kjurjandagu a Kopet-dagu. Jest to pruh země 275 km dlouhý, úzký (u Göktepe 7 km), a má rozlohu 1014 km². Deště jsou zde vzácné, za to však hojné prameny horské a hustá síť průplavů zvlažují půdu, tak že A. o. jest země úrodná, zvláště jv. její čásť (na pr. břehu Tadžentu), s Persií hraničící, ano v údolech horských bujnost rostlinstva upomíná na kraje tropické. Osady obklíčeny jsou bohatými sady ořechovými, merunkovými a broskvovými, jakož i vinicemi. Též jsou zde četné prameny naftové. Toto území táhnoucí se od Kizil-Arvatu na sz., až k Serachsu na jv., proťato jest cestou krasnovodsko-askábádskou, i nastala mu doba značného rozkvětu vystavěním železnice michajlovsko-mervské, jež spojuje hlavní místa oasy: Kizil-arvat, Kodž, Beurmu, Arčman, Karagan, Göktepe, Achal, Askábád a j. Rusové dovršili podrobení oasy, dobyvše Göktepe dne 13. ledna 1881 (gen. Skobelev) a získali tím oporu velmi důležitou pro další šíření moci své ve stř. Asii. Od r. 1883 jest A. o. oblastí Zakaspického území, podřízenou náměstníku kavkázskému. Achaltekové jsou západní větví Tekinců (v. t.).