Ottův slovník naučný/Acer

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Acer
Autor: Josef Velenovský, František Sitenský
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 121–122. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Javor
Související články ve Wikipedii:
Javor babyka, Javor mléč, Javor klen, Javor francouzský, Javor stříbrný, Javor tatarský

Acer L., javor, rod z ř. javorovitých (viz Acerineae). Stromy s listy jednoduchými, dlanitožilnými a laločnatými. Květy mnohomanželné. Kalich i koruna 5listé. Tyčinek 5 až 9 (obyčejně 8). Čítá asi 50 druhů, z nichž roste v Evropě 10, v Čechách jen 3.

A. campestre L., babyka. Strom nejvýš 10 m vysoký, často jen vzrůstu křovitého. Listy dlanitě 5laločné, laloky celokrajné, střední lalok ještě jednou mělce 3laločný. Chocholíky květné přímé. Křídla na plodu vodorovně rozestálá. Tyčinky květů prašných zdélí koruny. Květy zelenavé. Větve a kmeny bývají někdy pokryty křídlatě rozsedalou korou. Kvete v květnu. Roste v lesích a křovinách po celé Evropě. Žlutobílé, někdy žíhané dřevo babyky jest velice tvrdé, pevné, těžké a jest tudíž k pracím truhlářským a soustružnickým nemálo hledané. Také hole a biče z rovných prutů se řezají. Květy jsou pastvou včelám.

A. platanoides L., javor mléčný. Krásný strom s košatou korunou až 20-25 m zvýší. Listy dlanitě 5-7laločné, zuby laloků dlouze přišpičatělé. Chocholíky přímé. Křídla nažek daleko rozestálá. Tyčinky prašných květů zdélí koruny. Květy žlutozelené. Kvete v květnu. Roste v lesích a hájích v rovinách, pahorkatinách neb na nižších horách po celé téměř Evropě. Všeobecně se sází v sadech a v alejích podlé cest. Dříví tohoto druhu jest sice pevné, tvrdé, žlutavé, ale méně jemné než předešlé. Jest výborným palivem. Z kořenů, jež mají pletivo uzlovitě ozdobně svinuté a hrbolaté, dělají se dřevěné dýmky »ulmovky« zvané. Zvláště z jara prýští se z větví naříznutých hojnost mléčné šťávy, jež obsahuje hmotu cukrnou. Dobývání cukru ze šťávy této se však nevyplácí.

A. pseudo-platanus L., klen, klenka. Strom s tlustým, až 25 m vysokým kmenem a ozdobnou, košatou korunou. Listy jsou dlanitě 5laločné, vezpod sivě zelené, laloky přišpičatělé, nestejně tupě zubaté. Hrozny květní převislé. Křídla na plodu v úhlu rozevřená. Tyčinky prašných květů dvakrát delší než koruna. Květy světle zelené. Kvete v květnu a červnu. V hornatějších polohách v celé střední a jižní Evropě; charakteristický strom vysokých hor; v Alpách stoupá až do výše 1600 m. V sadech a alejích všude se pěstuje. V zahradách často vídáme odrůdy s listy pestře bílými, žlutými neb nachovými. Dřevo klenu jest pevné, tvrdé, tuhé, snadno se dá hladiti a leštiti; jest proto v truhlářství a soustružnictví velice váženo. V kmenech a větvích obsažena rovněž cukrnatá šťáva.

A. monspessulanum L. má listy 3laločné, s laloky tupými. Pěstuje se zhusta pro ozdobu v sadech. Divoce roste hlavně v jižnější Evropě

A. saccharinum L., javor cukrový. Asi 25 m vysoký strom v údolích řek a potoků v severní Americe rozšířený. V listech podobá se poněkud našemu klenu, čepel listová jest však na zpodu hluboce srdčitá a laloky dlouze přišpičatělé. Nezřídka se pěstuje v sadech pro ozdobu. Strom tento slouží v severní Americe k dobývání cukru. V měsíci únoru a březnu navrtávají se kmeny, z nichž pak vytéká po několik týdnů hojnost cukrné šťávy (až 50litrů za hodinu z jednoho kmene). Zachycená šťáva v nádobách se svařuje na syrup a cukr. Čítá se 2-3 kg cukru na každý strom ročně. Výrobou tohoto cukru živí se množství chudého lidu v severních krajinách Spojených Obcí a Kanady, kdež vůbec jiného cukru se neužívá. V dolní Kanadě dobývá se průměrně ročně asi 25.000, v N. Brunšvicku 4000, v celé severní Americe vůbec 400.000 centů cukru javorového.

A. tataricum L., javor tatarský. Má jednoduché, srdčitě vejčité, hrubě zubaté listy. Na poloostrově balkánském a na celé Rusi velmi rozšířený strom. Často v našich sadech. Kvete v květnu.

A. dasycarpum Ehrh. Listy laločnaté, vezpod pěkně sivě bílé. Kvete i v našich sadech záhy v březnu a dubnu před rašením listů. Ve vlasti své (sev. Americe) slouží také jako cukrný javor.

A. opulifolium Vill. Keř již. a vých. Evropy, u nás v sadech často pěstovaný.

|Vský.

Z nemocí, jimž javory podléhají, nejrozšířenější jest nemoc působená houbou Rhytisma acerinum Fr. Listy stromů bývají někdy jako posety černými skvrnami (stromaty) této houby. Vedlé toho škodí na javorech na mladších listech a pupenech padlí (Uncinula bicornis), na starších listech mour (Fumago salicina). Z hmyzu ničí někdy vršky, vyžírajíc je, larva tesaříka javorového (Cerambyx dilatatus Ratz), ve dříví kmene a silnějších větví hlodá a vrtá zhoubně larva motýle Cossus aesculi L. Listí ožírají vedlé mnoha jiných hlavně chrousti (Melolontha vulgaris L. i hippocastani F.) a pak housenky motýlů Acidalia brumata, Liparis dispar, Acronycta aceris Hb. a Acrosema bucephala L. Výtvory duběnkovité tvoří na listech (hlavně na nervech) žlabatky (Bathyaspis aceris Först) a různí roztoči. Na větvích mladých ssaje červec Lecanium aceris Bouche, a na zpodní straně listů četné mšice, zvláště Aphis platanoides Schk. Sit.