Ottův slovník naučný/Acacia

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Acacia
Autor: Josef Dědeček, František Sitenský
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 107–109. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Akácie
Č. 33. Acacia.
a) Acacia heterophylla Willd., b) A. arabica Willd., c) A. alata RBr., d) A. catechu L., květenství, e) f) květ.
Č. 34. Acacia Sassa, květ a jeho průřez.

Acacia [ak-]: 1) Rod luštinatých rostlin, skupiny Mimoseí-Acacieí, u Presla kapinice. Její květy pravidelné, obojaké nebo polygamické, většinou 5 nebo 4, řidčeji 3-nebo 6četné. Na lůžku pravidlem prohloubeném stojí srostlolistý a laločnatý, zřídka i z jemných vláken složený (ne-li žádný) kalich s týmže počtem plátků, obyčejně volných nebo i zpodinami srostlých. Tyčinek vždy mnoho, s nitkami volnými nebo zpodinou srostlými až i mnohobratrými. Vaječník 1pouzdrý s nástěnnou placentou a s četnými vajíčky mění se v lusk velmi rozmanité povahy. Týž při rozličném tvaru buď 2chlopní nebo nepukavý, a pak na příč vícepouzdrý, a vůbec s mnohými semeny různé povahy. A-ie jsou stromy a keře, zřídka byliny, někdy na kloubech ostnité, někdy bezbranné, s listy buď 2krát zpeřenými nebo pouze na phyllodie obmezenými. Kvítky vždy drobné, ale velmi četné v malých paličkách. Tyto někdy volné, někdy v klasy a s těmito i v laty nakupené, na nichž všech značně dlouhé tyčinky ostatní ústroje květní zastiňují. Rostou ve všech tropických krajinách, nejvíce ale v Asii a Australii, vůbec v počtu as 400 druhů. Užitek a-ií neobyčejně rozmanitý dřevem, kůrou, listy, plodem i semenem, kteréž vesměs obsahují látku stahující, co tříslovina katechu, zvláště z A. catechu L. (vyobr. č. 33. d, e, f) v Indii rostoucí vyráběnou a k léčení průjmu i očních neduhů, jakož i s betelem žvýkané pro utvrzení dásní v Indii odjakživa užívanou. Výživné občerstvující plody dává A. Sophorae R. Br. v Australii, kde i semen pražených požívají. A. concinna DC. z Bourbonu a Mauricia, jejíž plody slouží jako naše mydlice. A. homalophylla poskytuje fialkové dřevo a A. Seyal velmi tvrdé dubovému podobné dřevo na rozličné potřeby. Největšího užitku dávají a-e svou klovatinou, jm. rozličného gummi známou, jako arabského, indického a senegalského. Gummi arabicum roní se především z A. arabica Willd. (vyobr. č. 33. b) rostoucí v Arabii, Vých. Indii, Egyptě, Senegalu a Kapsku a proto i v různých odrůdách známé, jako: nilotica (aegyptica a vera Aut.); tomentosa, u černochů senegalských co Neb-Neb známá; indica (Mimosa indica Aut.) a Kraussiaua Benth. v Port Nepalu. Týž rozšířený druh důležit i neporušitelným dřevem, u Indů co diababul známým, i ovocem tamtéž bablabs nebo bablah jmenovaným. Z australských druhů dává gummi: A. decurrens W.; A. pycnantha Benth.; A. homalophylla, A. Cunninghami, A. mollissima a A. melanoxylon R.Br. Ze senegalských: A. Seyal Dil. a A. Verek Guill et Perr. Z kapských roní gummi A. capensis Burch. a z marockých A. gummifera Willd. – Důkladný znalec Bentham rozdělil bohatý rod A. na 6 sekcí: 1. Phyllodineae, jichž listy co phyllodie nebo i pouhé šupiny jsou vyvinuty. Rostou v Oceanii a zejména v Australii. 2. Botrycephaleae s 1. 2krát zpeřenými a s palisty málo vyvinutými ne-li žádnými. Květy stojí v úžlabních hroznech. Druhy australské. 3. Pulchellae. Dřeviny většinou bezbranné a malé, velmi větvité, zřídka jen axilárními trny ozbrojené. Listy 2krát zpeřené s palisty malými nebo žádnými a s květy v paličkách, zřídka v jednoduchých nebo rozvětvených klasech. Druhy australské. 4. Gummiferae. Stromy nebo keře s palisty trnitými. L. 2krát zpeřené. Květy v klasech nebo úžlabních nebo i konečných paličkách, hrozen skládajících. Převládají v Africe a Americe, vzácněji v Asii a Oceanii. 5. Vulgares. Stromy nebo keře, často pnivé, na kloubech bodlinami posázené, ale s palisty netrnitými a s řapíky žláznatými. L. 2krát zpeřené. Květy obyčejně v hrozny směstnané. Daří se v Asii a Africe, nikoliv v Australii. 6. Filicineae. Druhy bezbranné, někdy bylinné, s l. 2krát zpeřenými a řapíky beze žlaz. Květy v paličkách někdy i podlouhlých v různém počtu v úžlabinách listů. Rostou v Americe. – Mnohé z a-ií bývají pro ozdobu v sklennících pěstovány. Uvádíme z nich zvláště tyto: A. decipiens R. Br., A. alata R. Br., A. armata R. Br., A. heterophylla (viz vyobr. č. 33 c), A. lophanta Willd. – 2) A. starých herbářů jest náš akát (v. t.). Děd.

Některé druhy a-ií (A. vera, senegal a jiné) trpí v některých krajinách nemocí, podobnou ronění klí (gummosis) stromů mandloňovitých a vypocují z kůry poraněné více méně nahnědlou, dosti hustou gummu arabskou. Její původ jest asi hledati nejspíše ve přeměně buněčných blan v mladší části dřevní a lýkové. Sit.