Údaje o textu |
---|
Titulek: |
Ablaktace |
Autor: |
Arnošt Šámal, neuveden |
Zdroj: |
Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 66. Dostupné online. |
Licence: |
PD old 70 |
Ablaktace z lat.: 1) V lékařství viz Odstavení. – 2) A. v zahradnictví, odkájení, fr. greffe par approche, jest způsob rozmnožování odrůd rostlinných roubováním, při němž roub od rostliny matičné teprv tehdy řezem se oddělí, když byl s podkladkem (plánětem) dokonale srostl. Podmínkou jest, aby planá rostlina i varieta, o jejíž rozmnožení jde, podlé sebe stály, by možno bylo letorost matičné rostliny přichýliti k rostlině za podnož sloužící tak, by družením neb roubováním do rozštěpu či jinak spolu spojeny býti mohly. Spojení musí se pevně svázati, mimo to buď pláně neb ohnutá k němu větev rostliny matičné, nebo také oboje ku přidaným tyčím přivázati, kdyby jejich pružnost vzájemnému srostu na úkor býti mohla. Tento způsob množení jest nad jiný bezpečnějším, poněvadž roub, jemuž stále míza (»mléko«, lat. lac) s) se přivádí, nemůže zaschnouti; ale jest spolu obtížným, pročež užívá se ho pouze při rostlinách takových, které způsobem jiným (roubováním, očkováním) šlechtěny neb množeny (řezanci, rozvody, topenci) bezpečně býti nemohou. V ovocnictví užívá se a. najmě při množení odrůd lísky, kaštanu jedlého a vinné révy. Při rostlinách v kořenáčích neb kbelících chovaných Ablaktace. spíše se dá prováděti, ano možno rostliny blízko postaviti. Provozuje se pak tento způsob množení hlavně u choulostivějších oproti jiné methodě množení rostlin, jako u kamelií, azalek a rhododendrů a j. Při rostlinách dřevnatých, pod šírým nebem pěstovaných, může se a. v zimě, z jara neb v létě před se vzíti; nejlépe však zdaří se na jaře, kdy míza vstoupá plnou silou. Když ablaktovaná čásť rostliny ušlechtilé byla dokonale srostla s podkladkem, což několik neděl vyžaduje, oddělí se řezem od rostliny matičné, ale nikoliv náhle, nýbrž zvolna, tak že se napřed nařízne, asi za týden k jádru dřeně prořízne a opět po témdni odloučí na dobro. Vyjma nečetné rostliny, kterých jinak bezpečně množiti nelze, slouží a. hlavně zahradnictví ozdobnému a umělému. Tak často užívá se jí při živých plotech z habří nebo hlohu atd., by povstaly stěny spojené, neproniknutelné. A-í se spojují stromy naproti sobě stojící v úhledné oblouky a klenby; taktéž ovocné kordony jedno- i víceramenné se ablaktují. V takových případech nenastane ovšem oddělování; jde pouze o srůst. Ať již a. jakkoliv se provádí, vždy třeba ostrým nožem způsobiti na obou rostlinách hladké, rovné, co možná stejné plochy, jež se k sobě přiloží, obvazkem dobře připevní a obyčejně voskem štěpařským neb vodním sklem a p. před vnikáním vzduchu chrání, aby proříznutá pletiva kambiálná jak podnože tak roubu srůsti mohla. Šl.