Ottův slovník naučný/Abich

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Abich
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 63–64. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Abich Hermann Wilhelm (German Vilgelmovič), výtečný geol. novověký (* 1806 – † 1886), proslulý hlavně svými geologickými, fysikálními a jinými pracemi o Kavkáze. Nar. v Berlíně, kdež otec jeho byl báňským radou; matka jeho byla dcera chemika Klaprotha. Vliv rodiny a styky s muži, jako A. Humboldt, K. Ritter aj., mocně působily na rozvoj mladistvého ducha A-ova, tak že stav se r. 1831 doktorem filosofie odebral se na vědeckou cestu do Italie, kdež hlavně všímal si zjevů sopečných, pozorovaných na Vesuvu, Etně atd. Práce jeho o této cestě Erläuternde Abbildungen geolog. Erscheinungen, beob. am Vesuv u. Aetna 1833 u. 1834 (Berl. 1834) a Über die Natur u. den Zusammenhang vulkanischer Bildungen (Braunschw. 1841), z nichž prvá byla přel. do franc., vynikají kromě četných a přesných údajů a nových badání též umělými kresbami z jeho ruky. Nové pole k badání otevřelo se mu r. 1842, kdy byl povolán do Ruska na universitu derptskou. Pobývaje téměř do konce života na Kavkáze neunavně studoval jeho geol. poměry a jeho spisy z této periody náležejí k nejcennějším. Samostatně vydal: Über d. geol. Natur des armen. Hechlands (1843), Vgl. chem. Untersuchungen des Wassers des Caspischen Meeres, Urmia u. Van-See's (1856), Über d. Steinsalz u. seine geol. Stellung im russ. Armenien (1857), Vgl. geol. Grundzüge der Kaukaz., Armen. u. Nordpersischen Gebirge, pak Beiträge z. Paläontologie des asiat. Russlands (1859), Sur la structure et la géologie du Daghestan (1862), Über eine im Casp. Meer erschienene Insel nebst Beitr. zur Kenntniss der Schlammvulkane der caspischen Region (1863), Einleitende Grundzüge der Geologie der Halbinseln Kertsch u. Taman (1865), Beitr. zur geol. Kenntniss der Thermalquellen in Kauk. Ländern (Tiflis 1865, 4° 595 str.) největší jeho práce, a ruský spis Otčet po izslědov. město roždenij nefti v Zakavkazskom kraje i na Tamanskom poluostrově (t. 1867). Článků z fysikální geografie, meteorologie, mineralogie, geognosie a ethnografie otiskl veliké množství v »Bulletms phys. math.« petrohr. akademie nauk a v »Mélanges phys. et chim.«, rovněž v Poggendorfových »Annalech«, v »Izvěst. geogr. obščestva«, v »Zapis. Kavkaz. otdělenija technič. obščestva« a j. Již první z těchto prací menších objemem, ale stejného významu vědeckého jako díla samostatně vydaná, obrátily k němu pozornost. Akademie nauk jmenovala jej r. 1853 řádným a r. 1866 čestným členem. R. 1854 byl přidělen ke sboru báňských inženýrův a usadil se úplně na Kavkáze a teprve po 22 letech (1876) přesídlil se i s rodinou do Vídně, kdež u vysokém věku počal spracovávati svůj přehojný materiál, plod 30letých pozorování, ve velkém spise Geologische Forschungen in den Caucasischen Ländern, jehož 1. a 2. čásť vyšly ve Vídni 1882 s obrovským atlantem. Vytištění 3. a 4. části se nedočkal skončiv ve Vídni 1. čce. 1886 svůj činný život. A-ovy zásluhy vědecké jsou velmi značné a díla jeho na poli geologie kavkázské před ním nespracované a neprobadané zůstanou na vždy úhelným kamenem prací budoucích. Jemu ke cti pojmenován nový nerost abichitem.