Ottův slovník naučný/Abeken

Ottův slovník naučný
Abeille	Abeken	Abel

Údaje o textu
Titulek:	Abeken
Autor:	Hynek Vysoký, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 46. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Abeken: 1) Bernhard Rudolph (* 1780 – † 1866), filolog a literární historik něm., nar. v Osnabrücku, studoval v Jeně, 1808 byl domácím učitelem synů Schillerových ve Výmaru, 1810 učitelem v Rudolstadtě, 1815 v Osnabrücku, 1841 ředitelem tamějšího gymnasia. Jako filolog znám jest důkladným spiskem Cicero in seinen Briefen (1835). Mimo to vydal spisy Justa Mösera (1842–1843) a sepsal Beiträge zum Studium der göttlichen Comödie Dante's (1826), Ein Stück aus Göthe's Leben (1848), a Göthe in den Jahren 1771 bis 1775. Vý.

2) Heinrich A. (* 1809 – † 1872), studoval theologii a seznámil se na cestě po Italii s Bunsenem, který jej uvedl ve službu státní, předně jako kazatele vyslanectví pruského, pak jako znalce církevních záležitostí. Po tříleté cestě po Egyptě (s Lepsiusem) vstoupil do ministerstva zahraničných záležitostí a byl ve válce rakouské i francouzské ve družině Bismarckově.

3) Wilhelm Ludw. A., syn Bernharda Rudolpha (* 1813 – † 1843), studoval v Osnabrücku a Berlíně, od r. 1836 konal archaeologická studia v Římě, † v Mnichově. Sepsal De μιμήδεως apud Plat. et. Arist. notione (Gott. 1836). Jsa žákem Gerhardovým věnoval se studiu archaeologie a zanášel se za pobytu svého v Římě (1836–42) hlavně zkoumáním etrurského umění. Ovocem svědomitého jeho studia jest dílo Mittelitalien vor den Zeiten der römischen Herrschaft nach den Denkmälern dargestellt (1843), jež obsahuje dějiny umění etrurského na základě památek do tehdejší doby známých. Vý.