Ottův slovník naučný/Abd-ul-latíf

Ottův slovník naučný
Abd-ulláh chán	Abd-ul-latíf	Abd-ul-medžíd

Údaje o textu
Titulek:	Abd-ul-latíf
Autor:	Rudolf Dvořák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 42. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Abd-ul-latíf Muwaffak-ud-dín al-Mausilí (* v Bagdádě 1162 – † 1232), výtečný lékař arabský, slavný filolog a filosof a známý historik. Stud. hlavně v Bagdádě, Mosúlu, Damašku, Jerusalémě, Káhiře, Halebu a j., stýkal se s předními učenci své doby maje s nimi učené rozmluvy a současně i sám vyučuje brzy filologii, brzy lékařství, poslednější i prakticky provozuje. Učeností svou získal si veliké slávy ve světě muslimském, jemuž jest A. vzorem muslimského učence, který při vší vědě nezapomíná na náboženství. Těšil se i přízni vladařské tou měrou, že jak sám ve svém životopise praví, od nich dostával až 100 dukátů měsíčně a dary se všech stran mu pršely. Ve vědě byl rozhodným nepřítelem ibn Síny, hlavně pro jeho dílo o umění alchimie, kterým tento ukončuje své filosofické spisy. Pro totéž odvracel se též od jiných slavných učenců, jako na př. mathematika ibn Júnisa. který rovněž plýtval rozumem a časem na pokusy alchimické, ostatní pokládaje za malicherné. Ve svém studiu byl A. neúmorný, používaje každé příležitosti poučiti se u mužů slavných. Obyvatelé Mosúla tvrdili o něm, že neviděli před ním muže tak obrovské paměti, bystré chápavosti a při tom takové rozvahy a klidu. Spisů jeho z nejrůznějších oborů vyčítá Hammer ve svých dějinách arabské literatury VII. 548 a nsl. 164 obsahu theologického, filologického, lékařského, přírodovědeckého, historického a j. Některé spisy jeho týkají se též lit. řecké: Hippokrata, Galéna, Aristotela, Platóna, Dioskorida. Vedlé spisů lékařských, jež jsou pro A-a ovšem nejdůležitějšími, vyniká hlavně jeho spis o Egyptě Kniha dějin egyptských věcí a výtahem z toho kniha dějin egyptských menší, o tom, co sám viděl, pod názvem: Kniha užitku a napomenutí o věcech, jimž byl jsem přítomen, a o příhodách, jež na své oči zřel jsem v zemi egyptské (vydáno v Káhiře r. 1865), překlad od Silv. de Sacy v Paříži 1810. Nad míru zajímavou nejen pro A-a nýbrž i jeho dobu jest také jeho autobiografie. Dk.