Ottův slovník naučný/Abbot

Ottův slovník naučný
Abbo	Abbot	Abbotova pasta

Údaje o textu
Titulek:	Abbot
Autor:	Josef Saska, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 29–30. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: 1) Robert Abbot (biskup) 2) George Abbot (biskup) 3) Charles Abbot, 1. baron z Colchesteru 4) Charles Abbot, 2. baron z Colchesteru 5) Benjamin Abbot 6) James Abbott (generál) 7) Henry Larcom Abbot 8) Ezra Abbot 9) Evelyn Abbott

Abbot: 1) Robert A. (* 1560 – † 1617). Nar. v Guildfordě, stud. v Oxfordě, stal se kazatelem ve Worcestru u Binghamu, královským kaplanem, prof. theologie na Baliolské kolleji a roku 1615 biskupem v Salisbury. Vynikal jako professor a kazatel i jako spisov. a učenec; v theologii předčil i bratra svého Jiřího. Spisy jeho namířeny jsou hlavně proti papežství, zvl. Antichristi demonstratio (Lond. 1603 a 1608), vyd. nákladem krále Jakuba I., který vysoce cenil spisy A-ovy. Pohrobní spis De suprema potestate regia (r. 1619) hájí důrazně a učeně moc i autoritu královskou proti útokům Bellarminový a Suarezovým. Z angl. jeho spisů uvádíme The mirror of popish subtilties (1594), The exaltation of the kingdom and priesthood of Christ, řeč na základě 110. žalmu (1601), A defence of the reformed catholic of Mr. William Perkins (1606, 1607 a 1609), k němuž přidal spis The true ancient roman catholic a mn. j.

2) George A. (* 1562 – † 1633), bratr před., zasazoval se s earlem z Dunbaru o sjednocení církve skotské s anglickou, při čemž svou obratností dobyl si přízně krále Jakuba I. Roku 1609 stal se biskupem lichfieldským a conventryjským, roku 1610 arcibiskupem canterburyjským. A. jevil nevšední samostatnost a ráznost, stavě se neohroženě proti některým tendencím dvora i krále samého. Král Jakub I. radíval se s ním v důležitých věcech státních a církevních, ačkoliv se, jak praveno, ne jedenkráte opřel záměrům jeho. U nástupce Jakuba I., Karla I., upadl v nemilost a byl přinucen vzdáliti se ode dvora. Z prací literárních zvláště vytknouti sluší překlad bible do angl., pak histor. díla Brief description of the whole world (Lond. 1634) a History of the massacre of the Valteline (1631). (Srv. W. Russel, Life of George Abbot. 1777.) Rodiště jeho Guildford, kde zřídil veliký hospitál, dalo mu postaviti nádherný pomník.

3) Charles A., první lord Colchester, jeden z nejznamenitějších předs. dolní sněmovny anglické, * 1757 v Abingdoně jako syn zámožného duchovního. Stud. ve Westminsteru a na universitě oxfordské, kdež vyznamenán byl za latinské básně prvního roku cenou universitní, druhého roku cenou kancléřskou. Za tuto druhou báseň (Petr Veliký) dostalo se mu později od císařovny Kateřiny II. zlaté medaille. R. 1778 cestoval A. po Švýcarech; navrátiv se stal se úředníkem soudním. R. 1795 nabídl mu vévoda z Leedsu mandát poslanecký za městys Helston v Cornwallu. Abbot. nabídnutí toto přijal. V úřadě tomto obrátil na se brzy pozornost sněmovny svými praktickými návrhy. R. 1802 byl zvolen za předsedu dolní sněmovny. Úřad tento zastával s velikou obezřelostí a obratností až do r. 1817, kdy pro seslabený zrak musil se na čas uchýliti do soukromí. Při té příležitosti povýšen byl na barona C. se značnou pensí pro sebe a svého nástupce. Pozdraviv se cestoval v létech 1819–1822 po Francii a Italii. Po svém návratu účastnil se ještě po 7 let jako člen horní sněmovny politického života a kladl zvláště houževnatý odpor připuštění římských katolíků do sněmovny. Zemřel r. 1829 na svém venkovském sídle Mayfieldu. Řeči, kteréž měl jako předseda dolní sněmovny, vydal roku 1829 jeho tajemník John Rickman. Sr. Diary and correspondence of lord C. (Lond. 1861, 3 sv.), jejž vydal jeho syn.

4) Charles A., syn před., druhý lord C. (* 1798 – † 1867), vstoupil r. 1811 do vojenské služby námořské a r. 1860 povýšen za viceadmirála. Mezi tím vykonal r. 1816 v průvodu lorda Amhersta vyslaneckou cestu do Číny, v l. 1852–58 zastával úřad generálního výplatčího a místopředsedy obchodního úřadu a v l. 1858–59 úřad generálního poštmistra, v kterémžto postavení zvelebil poštovnictví anglické uzavřením poštovních jednot s cizinou a usnadněním dopravy psaní a tiskopisů.

5) Benjamin A., americký paedag. (* ok. 1763 – † 1849). Byl 50 let ředitelem Fillipsovy akademie v Exeteru (New-Hamp.) a slynul jako přední paedagog americký. Byl znalcem klass. jazyků, pevné povahy a znamenitých zkušeností životních. Ze žáků jeho dlužno jmenovati slavné muže Dan. Webstera, Everetta, Jiř. Banckrofta a j.

6) James A., angl. kapitán bengál. dělostřelectva, proslul svou cestou z Herátu do Chívy a odtud do Ruska, kterou konal r. 1839 na rozkaz místokr. indického maje vyjednávati s Alla-Kulí, chánem chívským, o vojenských opatřeních proti Rusům, kteří tehdá pod gen. Perovským chystali se postupovati ve stř. Asii. Popis cesty té ve formě denníku Narrative of a journey from Herat tho Khiva, Moscow and St. Petersburgh (2 svaz. 1843) obsahuje mnoho zajímavých nových vědomostí zeměpisných, zvláště o poříčí řeky Amu a jejím dřívějším rameni, které ji pojilo s mořem Kaspickým. Mimo to napsal T' Hakoorine, a tale of Maandos (Lond.). Později zastával místo podkommissionáře (od 1847–53) v okresu Hazáře, v Pandžábu, a dle něho nazváno bylo r. 1854 založené město Abbottábád (v. t.).

7) H. L. A., proslul jako poručík inženýrského sboru Spoj. Obcí Severoamerických svými pracemi hydrotechnickými na ř. Mississippi. Podnětem k těmto pracím bylo usnesení kongressu r. 1851, aby otázka o odklizení překážek při plavbě jakož i nebezpečí zátop na řece Mississippi důkladně byla zodpovídána na základě zevrubného prozkoumání celého poříčí veletoku tohoto zejména se stanoviska fysikálního a to na útraty státní. Provedení této úlohy odevzdáno »Bureau oftopographical engineers« ve Washingtonu, kteréž vyvolilo ze středu svého kommissi, v jejíž čele byl kapitán A. A. Humphreys. Později přidělen byl jemu k ruce poručík A., kterýž zároveň s Humphreysem účastnil se v řídění prací měřických a po celou dobu téměř dvanáctileté práce v něm setrval. Výsledky těchto velmi obsáhlých prací sneseny a uveřejněny v díle: Report upon the physics and hydraulics of the Mississippi River. Prepared by Captain A. A. Humphreys and Lieutn. H. L. Abbot. (Philadelphia, 1867.) Ss.

8) Ezra A. (* 1819 – † 1884), professor novozákonné kritiky a exegese na Harvard kolleji v Cambridgi (Mass.), vydal seznam knih, týkajících se budoucího života (přes 5300 titulů), dále americké upravení Smithova Dictionary of the Bible (1867–70) a množství jiných spisů a kritických pojednání. Byl také ve sboru učených bohoslovců, kteří znova prohlédli a r. 1881 vydali Nový zákon.

9) Evelyn A., prof. v Londýně. Sepsal: Index to Plato (Lond. 1875), Selections from Greek epic and dramatic poetry w. notes (1875), Selection from Lucian (1873), Hellenica, essays on greek poetry, philosophy and religion (1880). S Campbellem vydal Sofokleova Oidipa na Kolóně (1873) s úvodem a poznámkami. Mimo to přeložil do angličiny Dunckerovy Dějiny starověku.