Ottův slovník naučný/Abaujtornánská župa

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Abaujtornánská župa
Autor: František Brábek
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 22. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Abaujtornánská župa v hor. Uhrách v distriktu předtisském; vznikla r. 1850 spojením žup abaujské s tornánskou mezi župou spišskou, šáryšskou, zemplinskou, boršodskou a gemerskou; má 3331 km2. R. 1880 čítala župa 184.699 obyvatel, u porovnání s počtem obyvatelstva z roku 1869 189.842 o 5143 čili o 2,71% méně. Z obyvatelstva toho je 85.912 mužských a 94.432 ženských, 102.177 (56–66%) římsko-katol., 17.644 (9,78%) pravoslavn., 260 (0,15%) řecko-nesjednoc., 6914 (3.83%) protestant. augsb., 39.651 (21,99%) protest. helv., 13.591 (7,54%) židů. Maďarů napočítáno 112.972 (62.64%), Slováků 53.029 (29,41%), Němců 12.304 (6,82%), Rusínů 566 (0,31%), lidí jiné v Rakousko-Uhersku zastoupené národnosti 815 a cizozemců 626. Jest větší částí hornatá, ale velmi úrodná, zavodněna přítoky Tisy: Hernádem, Tarcou, Ósvou, Idou, Bódvou, bohata ovocem, obilím, zeleninami (zvláště v okolí Abaujváru), výborným vínem, které zvláště se daří v jižní, s tokajským pohořím těsně sousedící části a z něhož nejvíce vyniká víno szántóské. Velmi značný je též chov dobytka a množství zvěře. Průmyslu, kterýž záleží hlavně ve sklářství, papírnictví, železářství, výrobě porculánu a j., věnuje se 5,8% obyv. a valně mu slouží dráhy župu protínající: uherská státní a serovýchodní. Hory na sev.-západě aranyidské, na východě telkibáňské, oboje bohaté kovy, porculánovou hlinou a opály, obsahují zlato, stříbro, měď, železo. Důležité železné doly jsou v Horních a Bol. Metzenseifech; v Aranyidce doluje se na zlato, stříbro a antimon. Hory mají podobu útvaru krasského a četné sluje, zajímavé zvláště v údolí szádelőském. Sluj u Silice (též Lednice zvaná) proslulá je tím, že v ní ubývá temperatury přesně tou měrou, jakou měrou jí venku přirůstá a naopak. Minerální a léčivé vody nalézají se v lázeňských místech Ranku (kyselky, artézská studně), Kékadu (sirnaté prameny) a Rudnoku. Župa Abaujtornánská župa je rozdělena na šest polit. okresů: košický, fuzérský, gyncký, cserehátský, szikszóský a tornánský. Sídlem župním je město Košice s 26.097 obyv. Vedlé ní zasluhují zmínky městečka Szikszó a Jászó. Celkem má župa Abaujtornánská župa. 279 obcí. Pro plodnost své půdy a příznivé poměry vůbec patří k nejlidnatějším župám v Uhrách. Pro svou zvláštní polohu poblíže Sedmihradska bývala v XVII. a XVIII. století hlavním jevištěm vnitřních bojů a zejména bojů mezi Ferdinandem a Janem Zápolským. Bbk.