Ottův slovník naučný/Žandov

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Žandov
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 755–756. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Žandov
Související články ve Wikipedii:
Žandov (Chlístovice)
Žandov (Chlumec)
Dolní Žandov
Horní Žandov
Bad Schandau
Č. 4848.
Znak města Žandova.
Č. 4849. Znak
města Žadova Dolního.

Žandov: 1) Ž.Čes. Lípy (Sandau), město v Čechách, v hejtm. a okr. českolipském, při žel. dr. Čes. Lípa–Benešov n. Pl.; 207 d., 1153 obyv. n. (1900), kostel ze století XVI., 3tř. šk., špitál, lékárna, pš., telegraf, spořitel. a zálož. spolek, popl. dvůr, cihelna, pila, uměl. mlýn, výroba klihu, soustružnictví, týden. a výroč. trhy. Kdy a od koho Ž. založen, neznámo; ale již ve XIV. stol. se připomíná a na přímluvu svého pána Sigmunda z Vartemberka Ž. povýšen na město, při čemž nadán erbem měst. (vyobr. č. 4848.): v modrém štítě na zeleném trávníku spatřuje se čtverhraná stříbrná věž se stínkami, okny a cihlovou střechou a na ní 2 zlaté knoflíky; nad otevřenou branou s levé strany postaven žebřík se 7 příčeli. Ž. připomíná se r. 1282 mezi hrady a městy, které ve 2000 hřivnách dány jsou v zástavu Ottovi markrabí braniborskému za to, že svolil konečně v propuštění králevice Václava ze svého poručenství. Ve stol. XV. seděli na Ž-ě pánové z Vartemberka, poč. XVI. stol. Bedřich Sahlhaus, od r. 1533 Martin Maušvic z Armenruh, od r. 1536 Petr a Přibík Tejnové z Tejna, od r. 1539 Baltazar ryt. Pencik z Penciku. Albrecht Pencik z P. účastnil se bouří stavů čes., začež jemu Ž. od král. komory zabrán a postoupen Melicharovi Wahlovi z Wahlu. Po něm následovala jeho vdova provdaná Schellhartová z Hartenfelsu, jejíž dědici Janu Antonínovi Schellhartovi vedle cís. resoluce vložen byl do desk. Jan Antonín Schellhart sv. p. z Hartenfelsu prodal r. 1681 Ž. Janu Kašparovi Proy z Geiselberku a Findelšteina a od něho jej opět koupila r. 1720 Marie Anna vévodkyně toskánská a připojila jej k panství polickému. — 2) Ž., ves t., hejtm. Kut. Hora, okr. a pš. Uhlíř. Janovice, fara Sudějov; 61 d., 356 obyv. č. (1900), popl. dvůr. — 3) Ž., chybně Šantov (Schanda), ves t., na úpatí Rudohoří, hejtm. Ústí n. L., okr. Chabařovice, fara a pš. Chlumec u Chabařovic; 46 d., 291 obyv. n. (1900). — 4) Ž. Dolní, též Ž.Chebu (Untersandau), město t., při žel. dráze Cheb–Protivín, hejtm. Planá, okr. Kynžvart; 319 d., 5 obyv. č., 1406 n. (1900), far. kostel sv. Michala (ve století XIV. far.), radnice, 4tř. šk., finanč. stráž, pš., telegraf, měst. pivovar, popl. dvůr, mlýn, týd. a výroč. trhy. Kdy Ž. na město povýšen a měst. erbem nadán, neznámo. Erb měst. (vyobr. č. 4849.): v červeném štítě na zeleném zpodku dvě okrouhlé stříbrné věže se stínkami; mezi věžemi modrý štít (rodinný erb pánů z Věžnik). Před věky stávala u Ž.-a t. zv. zemská brána, kudy se vcházelo a vycházelo ze země. — 5) Ž. Horní (Obersandau), ves t., fara a pš. Dol. Ž.; 65 d., 369 obyv. n. (1900), 2tř. šk.

6) Ž., Šandov (Schandau), m. v sas. hejtmanství pernském kraj. hejtmanství drážďanského, 7 km od českých hranic, v Česko-saském Švýcarsku na pravém bř. Labe, stanice parníkův a trati Podmokly–Drážďany, jež jde na druhé straně řeky, má 3256 obyv. (1900). Pro svou výhodnou polohu stal se oblíbeným letním sídlem hojných lázeňských hostí a východiskem turistů do okolí, zejména údolím Krničským (Kirnitschtal), jímž prochází elektrická dráha. Proto zde vznikly hojné villy, četně hôtely a léčebně ústavy. Mimo to jsou zde parní pily, loděnice, pískovcové lomy a obchod s pískovcem a dřívím. Ž. je původu srbského a r. 1470 povýšen byl na město. — Srv. Kafkův Průvodce po Česko-saském Švýcarsku.