Ottův slovník naučný/Švantle

Ottův slovník naučný
Švaňkov	Švantle	Švarc

Údaje o textu
Titulek:	Švantle
Autor:	August Sedláček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 854. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Švantle z Třebska, příjmení rodiny erbovní, která pocházela z Písku. Zde žil r. 1458 Matěj Š., sladovník a Jan Švantlík, řezník († j. 1470), jehož synem byl Martin, jenž žil ještě r. 1494, bývaje v radě. Času toho žili tu také rodiny Ryšavých a Hanů. Ty tři obdařeny za neznámé doby erbem a heslem z Třebska. (Erb: štít polovičný, nahoře modrý, dole zelený, přes obé stříb. jednorožec na třech pahorcích.) Jan (1510—1534) býval v povinnostech konšelských († 1544). Bratr jeho byl Sigmund, jenž žil ještě r. 1556. Václav, syn Janův, zdědil po otci dvůr, dům a dědiny, ale zemřel již před r. 1553, zůstaviv syny Jana, Viktorina a Martina, kteří r. 1562 se rozdělili. Jan byl bakalářem a vyprodav se z Písku, vystěhoval se r. 1565 do Prahy, kdež zemřel r. 1566 (vdova Alžběta z Šonova). Martin zemřel před r. 1605 zůstaviv syna Jana (ml.), jenž r. 1605 se sestrami se dělil. Viktorin držel dědiny při městě a zůstavil syny Sigmunda a Jiříka. Onen vyskytuje se od r. 1605 v rozličných jednáních, býval od r. 1606 primasem a padl 30. září 1620 při dobytí Písku. Syn jeho Sigmund stal se r. 1595 bakalářem, napsal r. 1605 epickou báseň Susanna a zemřel 2. dub. 1614. Přátelé jeho učení složili na jeho úmrtí několik latin. básní. Jiřik kupoval od r. 1600 grunty šosovní. Dočkal se ještě dobytí města. Jeho synové byli Jan a Jiřík, z nichž onen ujal dvůr (1638), který hned prodal; byl pak hejtmanem u paní z Kalenic a r. 1651 regentem všech panství Šternberských (r. 1655 Horažďovic). R. 1655 odstěhoval se do Prahy. Syn jeho byl Jan Václav (1664), 1686 purkr. lešanský, 1702 obroční v Konopišti. Viktorin Sigmund a Adam bratří byli, tuším, potomci Jana bakaláře. Adam byl ve službě císařské a vypravil se r. 1628 do ciziny († j. 1638). Viktorin přijat r. 1622 za souseda v Písku, obdržel majestátem d. 4. srpna 1634 říšský stav rytířský, prodal r. 1644 dvůr (řečený posud Švantlovský) sestře své Alžbětě Hrdličkové a prodal potom i ostatní své dědiny. Býval registrátorem při berni zemské. Manž. jeho Zuzana Kochanka z Prachové († 1668) odkázala vše své jmění do rodu Kochanův. Z Rokycan přestěhoval se do Prahy (1669) Jan Viktorin a tu r. 1694 zemřel. Z ostatních tohoto již rozvětveného rodu sluší připomenouti Jana, děkana v Budějovicích (1727, † 1733), Jana Václava (r. 1744 hejtmana na Dol. Břežanech a později inspektora arcibiskupských panství; † j. 1762). V Rokycanech žil tehda Karel, jsa v důstojnosti konšelské. Syn jeho Jan stal se ok. r. 1772 syndikem na Táboře, kde koupil r. 1786 a 1787 dva domy, r. 1788 stal se konšelem a inspektorem obecního statku († 28. září 1809). Syn jeho Ignác byl důstojníkem u pluku pěšího č. 35. Jiný Ignác byl r. 1785 kontrolorem u hlavní kasy stavovské v Praze. Heřman rodilý z Rokycan (asi r. 1752) byl r. 1792 kaprálem v 1. pluku dělostřeleckém. Zdali potomci jejich někde žijí, není známo. Sčk.