Ottův slovník naučný/Švanda

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Švanda
Autor: Jan Pauly
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 853–854. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související: Karel Švanda ze Semčic
Heslo ve Wikipedii: Švanda (příjmení)
Související články ve Wikipedii:
Pavel Švanda ze Semčic, Karel Švanda ze Semčic

Švanda ze Semčic: 1) Š. ze S. Pavel, spis. čes. (* 1825 v Praze — † 1891 jako ředitel Nár. divadla v Brně). Pochází ze staré šlechtické rodiny Semčiců, která měla v držení statek Semčice blíž Dobravic. Jeho matka pocházela též ze šlechtické rodiny Jeronysů z Libušína. Gymnasium studoval v Praze na Malé straně a po odbytém filosofickém běhu vstoupil r. 1843 do pražského semináře. Tam seznámiv se s Tylem a s V.. Nebeským počal si všímati české literatury a účastniti se českého literárního ruchu, přispívaje různými básněmi a články do „Květů“. Na konci druhého roku ze semináře vystoupil a vykonav státní zkoušku stal se úředníkem při pražské státní účtárně. R. 1848 vydával a redigoval polit. večerníky český „Pozor“ a německý „Habt Acht“ a t. r. ještě převzal jako vedlejší zaměstnání vyučování české řeči a literatury na josefovské reálce. R. 1850 zasnoubil se s dramatickou umělkyni Eliškou Peškovou. Jevil velikou zálibu pro pole dramatické a znal velmi dobře dramatickou literaturu naši i cizí, proto odevzdal mu Mikovec dramatickou rubriku v „Lumíru“, kterou vedl po 6 let. Od r. 1853—63 vedl režii soukromého divadla u sv. Mikuláše v Praze. R. 1862 byl povolán za správce chorobince na Karlově, kdež setrval až do doby, kdy ústav ten byl převzat od obce Pražské. T. r. byl od ředitele Thomea povolán za vrchního režiséra a dramaturga českého divadla. Jeho úsilím se stalo, že ze dvou českých představení týdně se vyvinulo představení každodenní a v neděli a svátky hráno docela dvakrát. Bylť Š. přímo mistrem v uvádění cizích novinek, čímž české divadlo překonávalo německé. Když r. 1866 za pruské války divadla byla zavřena, Š. odstoupil, sestavil si divadelní společnost, s níž cestoval po Čechách; potom svěřena mu byla správa divadla v Plzni, které přivedl na značnou výši uměleckou. R. 1871 vystavěl arénu na Smíchově, r. 1881 zimní Š-dovo divadlo „u Libuše“ na Smíchově a r. 1891 letní divadlo na Smíchově u Král. louky. Též snažil se založiti stálé divadlo v Plzni. Š-dův význam pro české divadlo jest dalekosáhlý, z jeho školy vycházela po 30 let mladá generace herecká pro naše zemské divadlo; jeho smíchovské divadlo těšilo se veliké přízni a hrálo první úlohu po zemském divadle.

2) Š. Jaroslav, syn před. (* 1851 — † 1879), spisovatel, jest znám zdařilými humoristickými příspěvky v listech českých, francouzských i anglických a jako dovedný překladatel francouzských divadelních kusů.

3) Š. Karel, bratr před. (* 1867 ve Vršovicích), byl úředníkem u praž. polic. ředitelství. Službu tu však za hr. Thuna, propustiv Čechovy „Písně otroka“, opustil a povolán byl za koncept. úředníka k zem. výboru v Praze, kdež právě jest tajemníkem. Vydal řadu novellistických prací po různu a souborně Fantastické povídky a Bizzarní povídky s illustracemi A. Scheinera. Od r. 1897 řídil s úspěchem smíchovské divadlo. — Dcera Pavla Š-dy Marie, provdaná za literáta J. J. Stankovského, později za dra Koldínského, zasahuje s úspěchem do řízení smíchovského divadla. Ply.