Ottův slovník naučný/Švabinský

Ottův slovník naučný
Švábinov	Švabinský	Švábov

Údaje o textu
Titulek:	Švabinský
Autor:	František Xaver Harlas
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 845–846. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Max Švabinský

Švabinský Max, malíř český (* 1873 v Kroměříži), studoval na reálce v rodišti, potom vstoupil na pražskou akademii do školy prof. Pirnera, absolvovav ji odešel na rok do Paříže, aniž však vstoupil do školy k nějakému mistru. Pak cestoval po Německu, Hollandsku, Belgii a Francii, načež zůstal v Praze, kde r. 1896 provedl dva nástěnné obrazy v předsíni za hlavním vchodem do Zemské banky. Již v těchto malbách Š. ukázal se jako malíř veskrze moderní, ba jeho díla vyzařovala již tehda vlastní jemu sloh, to jest ráz kresby i barvy tak příznačný, že nebylo pochybnosti o sile tohoto uměleckého zjevu. Š. je silný umělec, a právě že vystupuje tak prostě, že jeho díla jsou tak mírná, tak jemně zladěná, působí mocným dojmem dokonalosti a jistoty. Výše zmíněné allegorie v Zemské bance, Sv. Václav žehnající českému lidu a Blahobyt a práce, ve své brillantní kresbě a v jásavé barvitosti dokazovaly, že Š. je vlastně hotovým umělcem. Každým rokem představoval se obecenstvu s četnými novými ukázkami svého vždy svěžího a vždy z nových pramenů čerpajícího umění. Na výstavách v Rudolfině r. 1897 a násl., na výstavách Manesa vystupoval s olej. obrazy a s kresbami, jejichž půvab okouzloval. Š. kreslí perem a tuší podobiznu, krajinu, nápad a vodovými barvami pokládá kresbu zdánlivě tak virtuosně, ve skutečnosti však tak prostě a lehce, že účinek naplňuje obdivem. Š. provedl takovým způsobem podobizny v životní velikosti, a také dvě díla v moderní galerii král. Českého Kamelie a Rajky jsou takovými kolorovanými kresbami, při tom však mistrovskými díly moderniho kolorismu. Jeho prosté podobizny perem kreslené (Dr. Fr. L. Rieger, Vrchlický, Smetana, Podobizna mé matky, cís. rada Vilím a j. v.), jeho na kámen kreslené hlavy (Neruda, Čech, Zeyer) jsou neméně vynikající díla zvláštního druhu co do techniky i do stupně oduševnění těchto hlav, jako jeho veliké rondo (v kruhu provedená kresba štětcem) U stavu, kde na zelenavé ploše černavou barvou v životní velikosti vykreslil dívku nad tkalcovským stavem nachýlenou. Š. však stejně ovládá malbu olej. barvami a jeho podobizny dívek, jeho komposice (V chudém kraji) a jeho drobnější náčrty jsou neméně cenná, v delikátním zbarveni a vždy mistrné kresbě pozoruhodná díla. Četné podobizny jeho pérem kreslené byly reprodukovány a nejznámější publikací jeho kresby je Splynutí duší (skupina mladého muže a dívky, jeho hlavu objímající). Š. též komponoval pro Gerlachovo dílo Embleme und Allegorien několik námětů. Mezi svými vrstevníky Š. zaujímá zvláštní místo a předčí nad ně jak svým nadáním tak noblessou, s jakou nazírá na viditelný svět. Jeho technika pak v každém směru jest oslňující, a tak Š. náleží k nejnadějnějším malířům českým na počátku XX. stol. F. H-s.