Ottův slovník naučný/Švábské zrcadlo

Ottův slovník naučný
Švábské jezero	Švábské zrcadlo	Švábsko

Údaje o textu
Titulek:	Švábské zrcadlo
Autor:	Jaromír Čelakovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 846. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Švábské zrcadlo

Švábské zrcadlo (Schwabenspiegel), něm. právní kniha z 2. pol. XIII. stol. Ve starších rukopisech do XV. stol. nazývá se Landund Lehnrechtsbuch, později Kaiserrecht, Spiegel kaiserl. u. gemeinen Landrechts a teprv od XVII. stol. po návrhu Goldastově Schwabenspiegel (na rozdíl od t. zv. Saského zrcadla). Kniha tato sepsána byla neznámým spisovatelem (možná že duchovním v Bamberku) podle Fickera r. 1275, podle Rochingera r. 1259, a to v hornoněm. nářečí. Hlavním pramenem jejím bylo t. zv. Saské zrcadlo (v. t.), a to ve zpracování nazv. Zrcadlem něm. lidí (Deutschenspiegel), vzniklém kolem pol. XIII. stol. Spisovatel podržel ze Saského zrcadla jen to, co bylo povahy všeobecné, a práci svou pak doplnil z práva římského, církevního, z říšských zákonů franckých (kapitularií) i římskoněmeckých, z nár. práva alamannského a bavorského, z měst. práva augšpurského a freiburského, z bible i pramenů jiných. Ačkoli se Š. z. rozšířilo po celém Německu, užívalo se ho přece nejvíce v zemích jižních, zejména ve Švábsku, Bavorsku a zemích starorakouských, k jejichž poměrům přes svou všeobecnou povahu nejvíce přihlíží. Tou dobou známo jest na 350 rukopisů, Š. z. překládalo se vedle latiny též do jaz. francouzského a českého. Podobně jako Saské zrcadlo dělí se i Š. z. na dvě části, v první pojednává se o právu zemském, ve druhé o právu lenním. Co se týče formy, snažil se autor dáti jednotlivým článkům formu císařských konstitucí. Proto se Š. z. zvalo i právem císařským. Dobře však sluší od něho rozeznávati t. zv. malé právo císařské (Das lüttge [= kleine] Kaiserrecht), právní knihu založenou na Š-m z-le a vzniklou někdy na poč. XIV. stol. ve franckém Hessensku. Na základě Š-ho z-la povstala dále r. 1328 právní kniha Ruprechta z Frisinek – pro město Frisinky, a v téže asi době Š. z. bylo zpracováno pro území frisinské (zemské právo). Obě ty práce byly pak v XIV. stol. spojeny v jedinou právní knihu, jež měla vliv na právo bavorských měst (Mnichovské městské právo) a na zemské právo cís. Ludvíka Bavora. — Kritická vydání Š-ho z-la od Lassberga (Tubinky, 1840) a Wackernagela (Curich, 1841) nevyhovují již moderním požadavkům. Proto chystá Rockinger k podnětu Víd. akademie vydání nové. Příruční vydání se slovníčkem opatřil Gengler (Erlanky, 1863; 2. vyd. 1876). Do českého jazyka bylo Š. z. překládáno několikráte. V právních rukopisech Čes. Musea a jiných knihoven překlad celého zrcadla má nadpis „Práva ciesařská, jichž uživáše rytieřstvo i města po všem křesťanství“ a v rukopise archivu m. Prahy (č. 1864) z první pol. XV. století přichází druhá část Š-ho z-la (čl. 160—377 u Lassberga) za nápisem: „Tuto se počínají práva rozličných věcí a běhóv města Pražského Velikého“ a s doložkou: „Tuto se skonávají práva města Pražského Velikého“. Je z toho patrno, že českého překladu této právní knihy užívalo se jako podpůrného pramene na soudech manských a městských. Biskup olomucký Stanislav z Tuřího (Thurzó) také dal r. 1538 vytisknouti nové pořízený český překlad celého Š-ho z-la pod názvem „Práva manská“ a připojil k němu některá zřízení, která se stala na obecních sněmích manů biskupských, jako z r. 1529, kdy bylo tam ustanoveno, že na soudě manském pře pouze česky mají se souditi. JČ.