Ottův slovník naučný/Štětín

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Štětín
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 788–789. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
Štětín (3)

Štětín: 1) Š., mlýn, kdysi ves s tvrzí u Mnětic v Čechách, hejtm. a okr. Pardubice. R. 1457 seděl zde Jan z Choltic, potom Š. připojen k Tuněchodům. Tvrz zatím zpustla a v XVI. stol. zbyl zde jen dvůr. —

2) Š., kdysi ves, nyní popl. dvůr u Útěšova t., hejtm. Písek, okr. Vodňany.

3) Š. (něm. Stettin), hl. město prus. prov. Pomořan a vlád. obvodu štětínského, nad ř. Odrou, na 53° 22’ 10’’ s. š. a 14° 42’ 39’’ v. d. Gr. Má 210.702 obyv. (1900), z nichž 197.026 evang., 8153 katol. a 3128 židů. Posádky má 5000 mužů. Š. jest největší obchodní přístav pruský a sídlo vrchního praesidenta, král. vlády, úřadu krajského kraje randowského, vrch. zem. soudu, soudu zemského se dvěma komorami pro záležitosti obchodní a 15 obvodovými soudy, dvou soudů průmyslových, úřadu námořního, námořnického, vrchního poštovního ředitelství, král. prus. železničního ředitelství, četných konsulátů, hlavniho úřadu Říšské banky, řemeslnické komory, četných vysokých úřadů vojenských a j. Město rozděleno je Odrou na dvě nestejné části, z nichž větší leží na břehu lev. a skládá se z pahorkovitého Starého města s úzkými ulicemi a odtud na jz. z Nového města, vzniklého r. 1850. Na sev. a na záp. rozkládají se nové čtvrti vzniklé r. 1873 se širokými ulicemi a krásnými budovami. Na pr. břehu Odry leži bývalá předměstí Lastadie a Silberwiese, spojená s levým břehem 4 mosty, z nichž jeden železniční. K městu náležejí také rozlehlá předměstí na l. břehu: Unter- a Oberwieck, Pommerensdorfer Anlage, Fort Preussen, Torney, Grünhof a Westend (dříve Friedrichshof). R. 1900 byly Grabow, Bredow a Nemitz. Z památností vynikají Královská a Berlínská brána z r. 1730, před novou radnicí monumentální kašna od L. Manzela z r. 1898, mramor. pomník Bedřicha II. od Schadowa (1793) v zemském domě, mramor. pomník Bedř. Viléma III. od Drakeho (1848), jízd. socha cís. Viléma I. od Hilgersa (1894), pomník skladatele Karla Löweho od v. Glümera (1897) a j. Kostelů má Š. sedm evangelických, z nichž nejznamenitější kostel sv. Petra a Pavla (nejstarší křesť. kostel pomořanský z r. 1124), 1 nový katolický a krásnou synagogu. Král. zámek ze XVI. stol. proměněn na sídlo úřadův. Zmínky zasluhují: stará radnice (z r. 1245, od vév. Barnima I.), nová radnice (1879), bursa, sirotčinec, koncertní a spolkový dům, arsenál v býv. kostele P. Marie (1336). král. technická škola (stavitelská a strojnická, z r. 1900), městský úřední dům (1902), nové gymnasium (1903), nová nemocnice, jatky. Š. má 3 gymnasia, 2 reálná gymnasia, vyšší dívčí školu městskou a 2 soukromé, školu průmyslovou a pokračovací, státní archiv, knihovnu a museum společnosti pro pomořanské dějiny a starožitnosti, museum pomořanské (zal. Kar. Aug. Dohrn) se sbírkami přírodnickými a kulturně-historickými, měst. museum se sbírkami obrazů, mědirytin a skulptur. Městské divadlo zbudovalo obchodnictvo r. 1846. — Důležitý jest štětínský obchod a průmysl, neboť Š. jest nejzávažnější z továrních měst Pomořanska. Zvlášť vynikající je tu stavba strojův a lodí, již zabývají se veliké akciové společnosti »Vulkan«, »Oderwerke«, »Stettiner Maschinenfabrik« a »Schiffhauwerft Aktiengescllschaft«; pak cukrovarnictví, fabrikace chemikálií, portlandského cementu a papíru, pivovarnictví, mlynářství a j. Vyváží se hlavně dříví, brambory, surový cukr a cement, dováží kamenné uhlí, železo, petrolej, zboží koloniální, víno a slanečky. Dovoz námořní činil r. 1901: 2.4, vývoz 0.813 mill. t. Obchodu slouží hl. úřad Říšské banky, představenstvo obchodníků (místo obch. komory), četné společnosti paroplavební a pojišťovny a j. Město upravuje od r. 1894 nákladem 30 mill. marek svůj přístav a také sousední vodní cesty obvodu štětínského byly značně zlepšeny. Rejdařství štětínské mělo r. 1901: 33 lodí plachetních o 1051 reg. t, 97 parníků o 65.806 reg. t, R. 1900 veplulo do přístavu a vyplulo z něho 9322 lodí. Pravidelným spojením parníkovým Š. je spojen s New Yorkem, Francií, Španělskem, s přístavy v moři Středozemním a se všemi většími místy moře Baltického a Severního. Drahami je spojen se Štrasburkem i. d. Uckermark (60.2 km), Stargardem-Gdanskem (368 km), Kostřínem-Vratislaví (352.5 km), Berlínem (134.7 km) a vedlejšími traťmi s Jasenicí (28 km) a Swinemünde (113 km). Má poštovní a telegrafní úřad I. tř. s četnými odbočkami, telefon a elektrickou tramway. Mimo to městskou spořitelnu a několik jiných ústavů peněžních a cechovních, pak ústav pro slabomyslné, slepce i hluchoněmé, městskou a soukromou nemocnici a j. V okolí Š-a jsou krásné sady před Král. branou a ve Westendu. Za Westendem jest Glumbecksee a půvabné Siebenbachmühlen. Oblíbenými výletními místy jsou olesněná Buchheide (7000 ha), pak Höckendorf a Hohenkrug, také letní sídla. — Dějiny. Š. (lat. Stetinum, později také Sedinum) byl původně vendskou vesnicí rybářskou a nabyl významu teprve po zániku Julinu (Volynu) asi ok. r. 830. Biskup Otto z Bamberka vystavěl zde r. 1124 dva kostely. Němci nastěhovali se sem až koncem století XII. R. 1570 ujednán ve Š-ě mír mezi Dánskem a Švédskem. Ve středověku Š. byl ve svazku Hanzy a po válce 30leté připadl Švédsku. Koncem XVII. stol. zmocnil se města na krátko Veliký kurfiršt a v severské válce dobyli r. 1713 Š-a Rusové, kteří přenechali jej Prusům, jímž dostalo se města nadobro r. 1720 v míru Štokholmském. R. 1873 Š. přestal býti pevností. V l. 1806—13 byl obsazen Francouzi. Š. jest rodištěm císařovny ruské Kateřiny II. Srv. W. H. Meyer, Stettin in alter und neuer Zeit (Š., 1887); Krause, Neue Hafenanlagen in Stettin (Berl., 1895); Woerl, Führer durch Stettin (7. vyd. Vircp., 1901); Th. Schmidt, Zur Geschichte d. Handels und Schiflfahrt Stettins 1786—1846 (Š., 1875). —

4) Š., vládní obvod prus. prov. Pomořany, při břehu moře Baltického. Sousedí na j. s prov. Braniborskem, na z. s Meklenburskem a na vých. s vlád. obvodem kozlínským; měří 12078.93 km² a má 830.709 obyv. (1900), bydlících ve 35 městech a 980 venkovských obcích a 828 dvorcích a samotách. Dělí se ve 14 krajův. —

5) Š. Nový (něm. Neustettin), krajské město v prus. vlád. obv. kozlínském mezi jezery Vilmským a Streitzigským, 135 m n. m. Je střediskem drah Ruhnow-Jablonovo, Nový Bělehrad a Nový Sloup pruské státní dráhy a má přes 10.000 obyv. Je tu evang. kostel, synagoga, gymnasium (z r. 1640), vyšší dívči škola, polepšovna, vedlejší úřad Říšské banky a j. Mimo to slévárny, strojovny, barvírny, pivovary, parní pily a cihelny a čilý obchod s dřívím a obilím. Š. N. byl založen ok. r. 1312 podle vzoru Š-a 3) od vévody pomořanského Vratislava IV. a r. 1648 připadl Braniborsku. Srv. Wilcke, Chronik der Stadt Neustettin (N. Š., 1862); Lehmann, Bausteine zur Neustettiner Lokalgeschichte (t., 1879).