Ottův slovník naučný/Štěpanov

Ottův slovník naučný
Štěpánka	Štěpanov	Štěpanovice

Údaje o textu
Titulek:	Štěpanov
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 773. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Štěpánov
Související články ve Wikipedii: Kročehlavy-Štěpánov, Štěpánov (Bezděkov), Štěpánov (Leština u Světlé), Štěpánov (Lukov), Štěpánov (okres Olomouc), Štěpánov (Přelouč), Štěpánov (Skuteč), Štěpánov (Staré Město), Štěpánov nad Svratkou, Trhový Štěpánov

Štěpanov^{[red 1]}: 1) Š., ves v Čechách, hejtm. Čáslav, okr. Habry, fara Smrdov, pš. Leština; 22 d., 148 obyv. č, (1900), mlýn. — 2) Š., ves t., hejtm., okr. a pš. Chotěboř, fara Libice u Chotěboře; 8 d., 71 obyv. č. (1900), mlýn. Nesvěř. statek (466.82 ha) se zámkem, dvorem a lihovarem drží Aurelie Bellotová. Na bývalé tvrzi připomínají se v l. 1581—1628 Předbořští z Předboře, r. 1628 koupil Š. Albrecht H. Lukavský z Lukavice a připojil jej k Bezděkovu. — 3) Š., ves t., hejtm. Vys. Mýto, okr., fara a pš. Skuteč; 42 d., 253 obyv. č. (1900), fil. kostel sv. Matěje (ve století XIV. far.) a nedaleko klimatické lázně Sv. Anna. — 4) Š., ves t., hejtm. Pardubice, okr., fara a pš. Přelouč, 21 d., 186 obyv. č. (1900), dvůr, od něho nedaleko tvrziště. R. 1401 připomíná se tu Jan ze Zdechovic, r. 1473 Anděl z Ronovce, po jeho nástupci Sigmundovi před r. 1524 Čeněk Střela z Rokyc, jehož potomci tu seděli do r. 1667, potom následoval Jan Ctibor Jeník, od r. 1678 páni z Walderode, od r. 1684 Cikáno é z Čermné a r. 1706 Š. připojen k Cholticům. — 5) Š., ves t., hejtm., okr. a fara Kladno, pš. Kročehlavy; 171 d., 2322 obyv. č., 44 n. (1900), poblíž kamenouhelné doly. — 6) Š. (Stěpanow), ves t., hejtm. Duchcov, okr. a pš. Bílina, fara Radovesnice; 19 d., 5 obyv. č., 94 n. (1900), myslivna. — 7) Š., ves t., viz Štěpanovice. — 8) Š. Trhový, starobylé městečko t., v hejtm. benešovském, okr. vlašimském, má 210 d., 1145 obyv. č. (1900), starožitný far. kostel sv. Bartoloměje se vzácnou křtitelnicí kamennou, zámeček, radnici, 5tř. šk., četn. stanici, pš., žel. stanici na tr. Benešov–Dol. Kralovice, 4 mlýny, pilu, dvůr a výroč. trhy. Erb měst. (vyobr. č. 4137.): v červeném štítě spatřuje se postava sv. Václava. Š. byl za dávných časů předním městem zdejší krajiny, býval statkem biskupským a potom arcibiskupským, při němž stával hrad, a sídlem dekanátu, k němuž příslušelo 64 far. R. 1436 král Sigmund zastavil celé zboží štěpanovské Mikuláši Trčkovi z Lípy, jenž koupil i Vlašim a Š. k ní připojil, kteréžto spojení potrvalo do r. 1547, kdy usadil se tu Zdeněk Zrucký z Chřenovic, v 1.1553—84 seděli zde Malovcové z Malovic, v l. 1596—1664 Holičtí ze Šternberka, od r. 1664 Ignác z Husonu, potom Jan Arnošt hr. ze Sparru a r. 1687 přikoupila jej Františka hr. z Weiszenwolfu k panství vlašimskému. R. 1295 Š. jmenuje se trhovou vsí, r. 1379 městečkem, r. 1541 potvrzeny městečku starodávné svobody r. 1406 udělené. Válkou 30letou Š. tak utrpěl, že zde zůstalo jen 48 usedlých. R. 1668 vystavěn uprostřed náměstí krásný zámek s kaplí, který r. 1741 shořel.

9) Š., městečko na Moravě, na pr. bř. Švarcavy, hejtm. Nové Město, okr. Bystřice n. Pern.; 51 d., 549 obyv. č. (1900), far. kostel sv. Petra, 4tř. šk., četn. stanice, pš., doly na žel. rudu, železárny hr. Mitrovského a několik výroč. trhů. Š. založen bezpochyby Štěpánem z Pernšteina; ve středověku bývaly zde doly na stříbro. — 10) Š. (Stiepanau), ves t., hejtm. Šumperk, okr., fara a pš. Staré Město; 23 d., 114 obyv. n. (1900). — 11) Š. Dolní (Unterstefanau), far. ves t., hejtm. a okr. Šternberk; 228 d., 2897 obyv. větš. č. (1900), kostel sv. Vavřince, fil. kostel sv. Barbory při železárnách, 5tř. šk. č. a 2tř. n., četn. stanice, pš., telegraf, žel. stanice na tr. Č. Třebová–Olomouc; železárny, huti a výroba žel. zboží. Ves táhne se daleko po údolí Oskavy. — 12) Š. Horní (Oberstefanau), far. ves t., hejtm. Mor. Třebová, okr. Jevíčko; 284 d.; 1793 obyv. č. (1900), kostel sv. Vavřince, 4tř. šk. a pš.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

↑ Dnes existující zde uváděná sídla mají název Štěpánov.

[1] Dnes existující zde uváděná sídla mají název Štěpánov.

[red 1]