Ottův slovník naučný/Šlesvik

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání



Údaje o textu
Titulek: Šlesvik
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 671. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Schleswig

Šlesvik (něm. Schleswig): 1) Š., hl. město pruské prov. šlesvicko-holštýnské a vládního obvodu Š-u, na jz. konci zátoky zvané Schlei a zálivu Kielského, na trati pruské st. dráhy Hamburk-Vamdrup a trati lokální (21 km) Š.-Süderbrarup. Má 17.910 obyv., z nichž 595 katol. Město, půvabně v polokruhu při zátoce položené, skládá se ze tří částí sice souvisících, ale přece zřetelně samostatných: Friedrichsberg, Lollfuss a Altstadt s Holmem, obydleným rybáři. Mezi Lollfussem (jež má své jméno od ostatků sv. Lolla, arcibiskupa mohučského, zde kdysi uctívaných) a Friedrichsbergem leží zámek Gottorp, Friedrichsberg pak sousedí s vesnicí Bustorfem a výšinou Erdbeerenbergem (s rozhlednou). Š. má 4 kostely, z nichž největší gotický dóm sv. Petrský, z r. 1100, obnovený r. 1440 a 1894 (uvnitř památný řezaný oltář od Han. Brüggemanna z r. 1521), pak chrám sv. Michala; z pomníků vynikají hr. Reventlowa a W. Beselera, žulový obelisk z r. 1891, pomník Chemnitze a Bellmana, básníka a skladatele písně „Schleswig-Holstein meerumschlungen“ z r. 1896, poprsí malíře J. A. Cartense, socha gen. Karla von Schmidta (1902) a j. Zámek Gottorpský slouží od r. 1850 za kasárna, zám. kaple za kostel vojenský. Na Holmu leží býv. katol. klášter sv. Jana, od reformace ústav šlechtičen. Z budov světských uvádíme vládní budovu, soud a blázinec; na náměstí radničním studna s bronzovou sochou Bismarckovou od Meissnera (1901). Š. jest sídlem vrchního praesidenta, provinciálního školního kollegia, král. okresní vlády, úřadu landrátského, obvodového soudu, hl. berního úřadu, okresního velitelství, vedl. úřadu Říš. banky, konsulů švédského a norského. Mimo to má gymnasium s reálkou, ústav učitelek, vyšší dívčí školu, ústav hluchoněmých, šest pojišťoven pro stáří, několik spořitelen, banku úvěrní a lidovou. Obchodní spolek fedruje čilý obchod; kvete tu zejména průmysl kožní, strojnictví, lodní stavitelství, rybářství a pivovarství. Dováží se po vodě nejvíce uhlí, obilí a dříví. — Na j. od Š-a a Bustorfu jsou zbytky dvou starých pomezních náspů, zvaných Dannevirke (v. t.) a Kograben. Mezi nimi leží Královský vršek (König Sigurds Hügel) s pomníkem Rakušanů padlých zde r. 1864. Proti Altstadtu při břehu Schleie stojí osamělý kostel Haddebye, založený prý od sv. Ansgara v IX. stol. — Dějiny. Š. vyskytuje se již r. 804 jakožto Sliestorp, r. 850 jako Slieswice, na runách X. stol. dánsky Haitshaby. Ok. r. 948 bylo zde zřízeno biskupství a sídlili zde dánští místodržící, potom vévodové. Koncem XII. stol. vzniklo zvláštní městské právo šlesvické. Poslední biskup katolický zemřel zde r. 1541. Později (1731—1846) sídlili zde dánští guvernéři a vyšší úřadové šlesvicko-holštýnští. R. 1848 Dánové byli odtud vypuzeni vojskem pruským; po bitvě u Idstedtu 25. čce 1850 padlo město opět do rukou dánských, ale vrchní úřady přeneseny do Flensburgu. 6. února 1864 obsadili Š. Rakušané a koncem t. r. usídlily se tu civilní úřady rakouské a pruské; od září 1865 do června 1866 sídlil tu král. pruský guvernér vévodství Šlesvického. Srv. Schröder, Geschichte und Beschreibung der Stadt Schleswig (Š., 1827); Sach, Gesch. der Stadt Schleswig (t., 1875); Schnittger, Der Dom zu Schleswig (t., 1896).

2) Š., vlád. obvod prus. prov. Š-Holštýn, zaujímá celou provincii, měří 19.004,28 km² a má 1,387.968 obyv. v 55 městech (600.307 obyv.), 1701 venkovských obcích a 354 statkářských okresech (787.661 obyv.). Dělí se v 25 okresů (Hadersleben, Apenrade, Sonderburg. Flensburg město, Flensburg venk. okres, Š., Eckerniörde, Eiderstedt, Husum, Tondern, Oldenburg, Plön, Kiel město, Neumünster město, Kiel venkovský okres, Rendsburg, Norderdithmarschen, Süderdithmarschen (s Helgoländem), Steinburg, Segeberg, Wandsbeck město, Stormarn, Pinneberg, Altona město a vév. Lauenburské). Vládní obvod je mimo to rozdělen na 10 okresů volebních pro říšský sněm.