| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Škopek z Dubé |
| Autor: |
August Sedláček |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 650. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Škopkové z Dubé |
Škopek z Dubé, příjmení staročeské rodiny panské rozrodu Ronovského a erbu ostrev (viz z Dubé 2). Předek jejich byl Albert, syn Častolova Žitavského, jenž se vyskytuje od r. 1279, drže hrad Fridlant u Č. Lípy. Nějaký čas (před r. 1305) byl purkrabím na Litoměřicích a r. 1314 na Přimdě. Později seděl na Liběšicích a ke sklonku života byl nejv. komorníkem (1318–23). Synové jeho byli Beneš (1316), Jindřich (1319 z Vinařic), Albert (1319 probošt litoměřický), Zbyněk (1319–48), Albert mladší (1319–47) a Vilém (1319), kteří rozdělením dědictví otcovského zchudli. Zbyněk a Albert ml., jsouce r. 1335 purkrabími na Perně, první přijali příjmení Š z D. Onen držel Liběšice, tento byl maršálkem Arnošta arcibiskupa. – A. Potomci starších bratří psali se z Frydlantu. V Čechách žil Vaněk (1376), vnuk Albrechta I. Jeho snad syn byl Čeněk, jenž měl skrovné zboží u Postoloprt do r. 1384 a r. 1410 klášter tudíž obdařil. Hynek Vinařický vystěhoval se za Hynkem biskupem olomouckým, strýcem svým, na Moravu, kdež získal manské statky u Příboru († c. 1364). Synové jeho byli Hynek (1368–91), Smil (1368–86) a Jan (1368 až 1379), kteří drželi Místek. Smil zůstavil děti, které držely drobné statky. Ještě r. 1464 připomínají se dvě dcery Hynce Frydlantského. – B. Pánové z Liběšic byli, tuším, potomky Zbyňkovými. Jeho snad syn byl Beneš (1357), jenž se stal r. 1369 fojtem v Horní Lužici a založil hrad západně od Zhořelce. Později získal i hrad Vojerce (Hojerswerda) v Lužici. Žil ještě r. 1405, avšak zemřel nedlouho potom. Dva jeho synové oddali se duchovnímu stavu. Jan byl v l. 1387 až 1396 proboštem vyšehradským. Albert byl křižovníkem Něm. řádu, stal se r. 1395 jeho zemským, ale složen r. 1402 špatně hospodařiv. R. 1403 stal se správcem na Blatně, r. 1406 kumtorem v Byčkovicích, držel také polovici Liběšic Později byl zase zemským (1415 atd.) a žil ještě r. 1434. Jindřich, jiný syn Benešův, hospodařil s otcem, jenž jej snad přetrval. Beneš Silný, čtvrtý syn Benešův, obdržel r. 1396 od otce svého za díl hrad Vartu, držel r. 1399 s jednotou panskou. Nabyv ok. r. 1400 Kostomlat prodal pak Vartu, za niž obdržel Siřejovice († j. 1407). Synové jeho byli Albert (1400–37) a Jindřich (1404–37). Onen měl Kostomlaty, jež ok. r. 1436 prodal, tento držel Vojerce. Oba zemřeli bez potomkův. Na Liběšicích seděl r. 1420–26 Jan, snad syn Jindřichův. – C. Škopkové. Jindřich a Henzlin bratří byli bezpochyby synové Alberta mladšího; Jindřich (1357 atd.) byl od r. 1380 hofmistrem králové, od r. 1381 nejv. komorníkem, pak hofmistrem královým. Byl ve veliké přízni u krále Václava, jenž jej (r. 1380 a 1386) jmenoval hejtmanem království. Držel hrad Egrberk, nějaký čas i Lipnici (1387) a jiné drobné statky, ok. r. 1390 také Žumberk. Ok. r. 1394 nabyl Úště a zemřel 6. kv. 1395. Bratr jeho Henzlin řeč. Kokot (1357–1400) byl r. 1387 atd. místosudím dvorským a zůstavil dceru Rejnu (1416–26). Jindřich, mladší syn Jindřichův, ujal po otci Egrberk, také držel Maštov a r. 1405 Úšť. Byl nad jiné Husův ochránce a přítel; Hus mu poslal r. 1415 píseň novou a české listy. Jindřich spečetil r. 1415 stížný list, ale zemřel brzo potom (snad r. 1416; manž. Eliška z Klinšteina). Aleš, bratr jeho, držel napřed Mašťov a Úšť, jež pak bratrovi vzdal; od r. 1402 držel hrad Dražice, r. 1404 také Kostelec n. L., stal se r. 1405 popravcem boleslav. kraje, r. 1406 nejv. komorníkem. Zdědiv Úšť po smrti Jindřicha (1416–23), syna Jindřichova, prodal jej r. 1426, seděl odtud na Kokoříně, od r. 1431 na Jenšteině a zemřel r. 1435. Manželka jeho Škonka z Vartemberka, »matka pravá chudých a nuzných«, zemřela 5. list. 1432. Sčk.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Škopkové z Dubé