Ottův slovník naučný/Šanovec

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Šanovec
Autor: August Sedláček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 558-559. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Šanovec z Šanova, příjmení staročeské rodiny vladycké, která se nazývala po Šanovu u Rakovníka a kvetla ve dvou pošlostech. A. Aleš z Š. vyženil ok. r. 1437 Lomnici u Jičína a žil ještě r. 1462. Jiný Aleš koupil r. 1474 Hostinný a Navarov s Lánovem, prodal r. 1489 Navarov a zemřel před r. 1494 zůstaviv syny Václava a Jana, kteří ujali r. 1499 Hostinný a r. 1507 se rozdělili. V l. 1512—18 prodali Hostinný. Onen koupil r. 1532 Velké Obruby, které držel r. 1542 syn jeho Petr, jenž žil ještě r. 1579. Obruby pak r. 1585 prodány k ruce Lidmily, dcery. Otík z Š. (1437) držel do r. 1447 Chřič a byl r. 1449 hejtmanem na Postoloprtech. Jindřich (1468) obdržel r. 1474 od Pražanův Chvatěruby. Zdeněk byl r. 1503 hejtmanem na Kolíně. — B. Vikhartové z Š. oblíbili si příjmení po křestném jménu předkovu. Vikhart byl do r. 1451 ve službách kníž. Saského. Jan V., bratr jeho, osedlý byl r. 1454 na Plzeňsku, držel r. 1476 Jeřeň. Na Kalči u Rabšteina seděli r. 1480 Vikhart, r. 1535—58 Viktoryn, r. 1571 Samuel a pak Jáchym († 1599). Skrze Barboru, dceru Jáchymovu a vdanou Údrckou, dostal se Kaleč do rodiny Údrckých. Jeřeň držel Jiřík (1510), jenž koupil Skupeč. Synové jeho byli Jan (1538, † 1558 na Skupči), Aleš (1538 atd. na Jeřni) a Jetřich (1538). Janovi synové byli Jan Bedřich, Petr Pavel a David † 1600), kteři pustili r. 1589 sestře své Anně, vd. Myškové, statek Skupeč. David měl syna Davida. Všichni, jak se zdá, zemřeli bez muž. dědicův. Aleš zemřel před r. 1585. Synové jeho Bedřich, Adam, Jan, Jáchym a Jiřík prodali r. 1585 Jeřeň. Jiřík zakoupil se pak v Panoším Újezdě (žil 1614) a Jáchym v Kralupech. Jan držel Hořenice a zemřel po r. 1605. Syn jeho Jetřich r. 1596 od císaře legitimován. Hořenice drželi pak Krištof a Jáchym, bratří (snad synové Janovi), prodali r. 1612 Novou Ves a zemřeli bez potomstva. Šimon, snad bratr Viktorina Kaleckého, koupil r. 1535 Běleč, r. 1538 pustou ves Skuhrov a r. 1543 Smolotely. Tyto měli po něm r. 1564 Zdeněk, Šebestián a Adam, bratří, a poslední dva je ujali. Adam († ok. 1581) zůstavil z manž. Alžběty z Dráchova dceru a syny Šimona a Jindřicha Kunráta, kteří zavrhli se strýcem příjmení Vikhart a psali se Šanovci. Šebestián přikoupiv r. 1585 Smolotelky a díl smolotelský strýcův svých odprodal r. 1593 Vinaříce a zemřel nedlouho potom nemaje muž. dědicův. Jindřich opatroval bratra Šimona na rozumu nedostatečného († 1607), prodal ves Kdýčinu nad Kytínem a koupil r. 1602 Nižburk. U císaře Rudolfa II. byl komorníkem a hejtmanem hradu Praž., ale zadlužil se tak, že mu r. 1613 Nižburk prodán. Zemřel v ty časy. Z manž. své Lidmily Voděradské z Hrušova, jež měla Dobřeň a Kbel, neměl muž. dědicův. Po Šebestianovi zůstala vdova Zuzana Řepická ze Sudoměře, jež prodala r. 1605 Smolotely. Za to koupila r. 1608 Hradiště n. V., kteréž zůstavila dceři Kateřině, vdané Vratislavové z Mitrovic a ta je r. 1612 prodala. Poslední toho rodu byla Dorota, jež r. 1645 dům v Miroticích prodala. Sčk.