Ottův slovník naučný/Šalda

Ottův slovník naučný
Šalanky	Šalda	Šaldorf

Údaje o textu
Titulek:	Šalda
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 549. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související:	Autor:František Xaver Šalda
Heslo ve Wikipedii: František Xaver Šalda

Šalda F. X., spis. český (* 22. prosince 1867 v Liberci), chodil do střední školy v Praze, absolvoval r. 1886 akademické gymnasium a studoval pak na universitě české i německé filosofii a práva; věnoval se pak literatuře. Na veřejnost vystoupil r. 1884 verši v Sládkově »Lumíru«; r. 1893 stal se spolupracovníkem moravských »Literárních Listů«, kde do r. 1898 uveřejnil několik studií aesthetických a literárně-kritických a značnou řadu recensí o dílech literatury domácí i literatur cizích, z nichž některé jsou podepsány i chiframi, jako: B. Ptáčník, P. Kunz, J. Holas a Quidam; bojoval tu hlavně o zumělečtění domácí tvorby literární a o prohloubení kritiky v živé umělecké svědomí doby. V témže smysle pracoval kriticky v »Rozhledech« od r. 1893 do r. 1896; některé práce uveřejnil též v »Naší Době« (1896), v »Novém Kultě« (1897) a v týdeníku »Čase« (1896—97); r. 1899—1900 psal hlavně do »Lumíra«; v »České Revui« 1901 a 1902 naleznou se literárně-kritické studie o Juliu Zeyerovi a Emilu Zolovi. Na podzim r. 1902 stal se redaktorem textové části uměleckého měsíčníku »Volné Směry«, jim napsal většinu svých essayí umělecko-filosofických a řadu recensí výtvarně kritických; od r. 1905 vydává a rediguje uměleckou knihovnu »Dráhy a cíle«, založenou při »Volných Směrech«. Knižně vydal z původního posud jen Boje o zítřek. Meditace a rhapsodie. (Praha, 1905, nákl. »Volných Směrů«), řadu essayí k literární a umělecké filosofii vývojové, v nichž podal synthesu své kritické myšlenky. Přeložil: Emila Hennequina »Spisovatelé ve Francii zdomácnělí« (Praha, 1896; v Pelclově »Kritické knihovně«) a Johna Ruskina »Sézam a lilie. Tři přednášky«. (Praha, 1901; v Ottove »Světové knihovně«). Od r. 1894 jest spolupracovníkem Ottova Slovníku Naučného, kam napsal velikou řadu článků předem z oboru literární kritiky a z historie moderních literatur západních.