Ottův slovník naučný/Čtvrť

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Čtvrť
Autor: Petr Durdík, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 816-17. Dostupné online.
Licence: PD old 70
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: čtvrť
Související články ve Wikipedii:
Akademická čtvrthodinka

Čtvrť: 1) Ve starším zřízení městském děleno bývalo každé město pro ulehčení správy obecní na 4 části, v nichž místní dozor náležel úředníku k tomu zvláště ustanovenému, čtvrtnímu, čtvrtníkovi. Do r. 1805 bylo v Praze Staré město rozděleno v tyto: č. týnskou, havelskou, linhartskou a mikulášskou, Nové město na č. štěpánskou, zderazskou, jindřišskou a petrskou. Postupem času toto rozdělení pozbylo významu a později zcela zrušeno. Naproti tomu, když dvorským dekretem ze dne 12. ún. 1784 byla čtyři města pražská, Staré město, Nové město, Malá Strana a Hradčany, spojena v jedinou obec pod společným magistrátem, tu z těchto bývalých měst staly se čtyři č-ti pražské, k nimž r. 1850 přibylo město Židovské neboli Josefovo jakožto »pátá č.«, r. 1883 Vyšehrad a r. 1884 Holešovice-Bubny jakožto nové části neboli č-ti, jež v zastupitelstvu obecním a radě městské dle platného řádu obec. mají zvláštní své zastoupení.

2) Č. akademická (quadrans academicus) jest prázdná chvíle na počátku přednášek, konaných na vyšších učilištích (universitě, technice a p). Zavedl ji nikoli zákon, nýbrž potřeba, a ustálil ji usus. Bylo zajisté mezi dvěma přednáškami za sebou jdoucími potřebí přestávky, zvláště kde posluchačům bylo přecházeti z místnosti do místnosti, někdy dosti vzdálené (na př. v Praze z Karolina do Klementina). I ujal se konečně mezi professory oněch učilišť zvyk, dostavovati se ku přednášce, na určitou hodinu ohlášené, teprve po uplynutí prvních 10-15 minut. PD.

Č. první a poslední viz Měsíc.