Ottův slovník naučný/Četvertinskij

Ottův slovník naučný
Četverť	Četvertinskij	Čeu-šan

Údaje o textu
Titulek:	Četvertinskij
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 669. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Četvertinskij, jméno ruského rodu knížecího, pocházejícího od knížete tverského Michala, jehož vnuk Alexander Jurjevič přestěhoval se kol. r. 1436 do Litvy a založil zde městečko Četvertni. Odtud původ rodového jména, k němuž náležel též přídavek Svjatopolk. Č-nští byli horliví pravoslavní a teprve za Jana III. Sobieského přijímali katolictví, až úplně se popolštili. Z rodu toho vynikli: 1) Č. Gedeon Svjatopolk, metropolita kijevský († 1690), stal se nesjednoceným biskupem luckým a ostrožským, ale že stolici tu držel uniatský biskup Petr Chmielowski, bloudil dlouho po krajích ruských, až r. 1685 zvolen za metropolitu kijevského. Podřídiv se patriarchovi moskevskému byl r. 1686 v Moskvě vysvěcen a uznán i od cařihradského patriarchy, kdežto v Polsku prohlášen za přeběhlíka. Č. jako první metropolita kijevský, jenž podřídil se moskevskému patriarchovi, získal od něho jakási samostatná práva, jako censuru knih, dohlídku nad školami a pod. O svou metropoli získal si nemalé zásluhy, založiv fond ku spravování kostelův a obnoviv akademii, založenou jeho předchůdcem Petrem Mohylou. — 2) Č. Silvestr, vladyka (biskup) mohylevský († 1727), vynikl jako horlivý přívrženec pravoslaví, kdežto jeho příbuzní veskrze přijali již katolictví. Stal se archimandritou kláštera četvertinského, později vladykou mohylevským, kam za příčinou válečných událostí odebral se teprve r. 1707. Ale i tehdy bylo mu zakoušeti mnoho příkoří od Poláků, tak že žádal za ochranu Petra Vel., jehož vlivem uznán konečně i se strany polské. Přes to i později Č. stěžuje si na příkoří polské vlády v Petrohradě, byl předmětem diplomatického jednání obou dvorů. — O vynikajících potomcích polských viz Czetwertyński.