Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Čestný titul

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Čestný titul
Autor: Jiří Pražák
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 667. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Čestný titul jest název, který někomu přísluší, aniž by s tím spojena byla jistá oprávnění co do funkcí úřadních nebo co do důchodů. Č. t. poskytuje tedy pouze právo k užívání jeho a nanejvýše ještě právo k čestným vyznamenáním titulem označeným, neposkytuje však žádných práv s obsahem hmotným. Sem náleží v církevním právu na př. čestné kanovnictví a mnohá jiná vyznamenání; leckteré úřady, které dříve měly obsah hmotný, proměnily se v dnešním právu v pouhé č-né t-y, tak na př. úřad tak zvaných legati nati a na západě hodnost patriarchů. Ve státní správě vyskytuje se velmi často č. t. rady (císařského, vládního, dvorního), při šlechticích komořího a mn. j. Propůjčen-li úředníku č. t. vyšší, než který jemu dle úřadního jeho postavení přísluší, smí úředník nositi uniformu oné vyšší kategorie, naproti tomu při neúředníku pouhý č. t. nedává vůbec ještě právo k nošení uniformy. Toto má místo jen tehdy, propůjčen-li mimo to i charakter (důstojenství) třídy příslušné. K důchodům s dotčeným místem spojeným nenabýváme pouhým č-m t-em práva žádného; pouze při těch, kdož nacházejí se již ve skutečné službě státní, zvýší se přiměřeně pense vdovská, byl-li s č-m t-em zároveň udělen charakter třídy vyšší. Pžk.