Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Čelakovice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Čelakovice
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 578. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Čelákovice

Čelakovice, někdy Šelákovice, město v Čechách na lev. bř. Labe, asi 26 km sv. od Prahy na sev.-záp. dráze, v hejtm. karlínském, okr. brandýském (7 km jv.), má 205 d., 1434 ob. č., 131 n. (1880), děk. chrám Nanebevzetí P.M. ze XIII. stol. (v Hrádku Čelakově), radnici, 3tř. šk. měšť., pivovar, poštu, telegraf, stanici sev.-záp. a čes. obchod. dráhy (Č.-Brandýs), průmysl síťařský a košikářský a 4 výroční trhy. – Č. vznikly někdy během XIII. stol. pode tvrzí Hrádkem Čelakovem, avšak o prvních jejich držitelích nevíme. Ke konci téhož stol. náležely králi Václavu II., ale tento je prodal již r. 1290 Jindřichu, opatu kláštera sedleckého, r. 1300 byly již majetkem probošta žateckého. Ve XIV. věku usadila se zde pražská měšť. rodina Rokycanských z Okoře, dále jako majitelé připomínají se Bernášek z Pakoměřic r. 1406, Jindřich z Jenšteina r. 1420, za dob husitských Aleš Škopek z Dubé, Bohuněk z Klimšteina r. 1444, Jindřich z Michalovic r. 1456 a po jeho smrti pí. Johana z Krajku do r. 1513, kdy Č. postoupila bratru svému Kunrátovi z Krajku. Tento udělil r. 1517 Čelakovickým rozl. výsady a znak (vyobr. č. 954), jenž takto se popisuje: Uprostřed modrého štítu dub s plody, s větví uprostřed kmene po pravé straně a s pěti kořeny. Od kmene v pravo znak pánů Mezeříčských (zlatý štítek se dvěma černými křídly), vlevo znak pánů Krajířů (štítek na pravo rozkrojený, stříbrný a červený, s uzavřenou, korunovanou přílbicí stříbrnou, z níž běločervená křídla rozkřídlená vyčnívají, a s běločervenými pokryvkami). Erb ten byl potvrzen majestátem Ferdinanda I. r. 1558 a zároveň Č-cům dáno právo pečetiti voskem červeným. Za panování Kunráta z Krajku rozšířilo se v Č-cích velmi učení českobratrské. V té době byl zde biskupem Jednoty bratrské Matěj Červenka (v. t.). Syn Kunrátův Arnošt rozmnožil Čelakovickým výsady, ale že neupustil od učení českobratrského, konfiskovány mu Č. s ostatním zbožím. Tím staly se Č. na krátko městem král. koruny. Ferdinand I. potvrdil měšťanům výsady a udělil jim právo konati týd. trhy. Po bitvě bělohorské odstěhovala se větší čásť obyvatelů z města, které v l. 1620–1621 vojsko cís. téměř úplně zni. čilo. Ferdinand II. r. 1628 potvrdil znova Čelakovickým předešlé výsady, ovšem jen pro katolíky. R. 1634 Rudolf hr. Colloredo-Mansfeld položil se zde táborem, a vojskem jeho Č. žalostně vydrancovány, zůstaly pusty až teprve r. 1638 počali se obyvatelé do města stěhovati, ale násl. roku švédské vojsko Banérovo opět vše vyloupilo nadobro, tak že ještě r. 1652 bylo v městě napočítáno jen 133 obyvatel. R. 1719 lehlo město popelem. Č. jsou kolébkou spisovatelů Matěje Červenky a Vojtěcha Sedláčka. (Viz Okres brandýský nad Labem od J. Práška Praha, 1875.)