Ottův slovník naučný/Čakovice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Čakovice
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. S. 856. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Čakovice (rozcestník)
Související články ve Wikipedii:
Čakovice, Čakovice (Pelhřimov), Čakovice (Štětí), Čakovice (Týnec nad Sázavou)

Čakovice: 1) Č., ves v Čech. na Kamenickém potoku, hejtm. Vinohrady, okr. Jílové (8 km jihových.), býv. panství Konopiště, fara Kostelec u Křížků, pošta Kamenice u Jílového; 27 d., 217 obyv. čes. (1880). Až do válek husitských náležely ke klášteru sv. Jana na Ostrově, tehdáž byly mu však odňaty. — 2) Č., zaniklá ves v Čechách mezi Starým a Novým Kolínem (viz Pam. arch. díl XII., str. 375. a 376.). — 3) Č., ves t., hejtm., okr., fara a pošta Pelhřimov (3.5 km záp.), býv. panství Řečice Červená, 16 d., 115 obyv. čes. (1890); opodál mlýn s pilou. Obyvatelé provozují po domácku tkalcovinu. — 4) Č. (něm. Tschakowitz), ves t. nad Obrtkou, hejtm. Dubá, okr. Štětí (3.5 km sev.), býv. panství Liběchov a Chcebus, fara a pošta Hoštka, 52 d., 7 čes., 257 něm. obyv. (1880); kaple sv. Jana a Pavla, popl. dvůr, mlýn a lomy na vápencové desky a schody. — Na někdejší zcela zmizelé tvrzi seděli ve XIII. a XIV. stol. rytíři z Čakovic, z nichž Jakub již r. 1266 se připomíná; v XV. a XVI. stol. vládli zde potom ryt. Vlkové z Kvítková, nejdříve Jan ok. r. 1470 a po něm syn jeho Adam, od jehož ženských potomků pro dány Č. Janu Vlkovi z Kvítkova na Smědovicích. Potomek jeho Jan Albrecht súčastnil se odporu proti králi, proto za pokutu měl tvrz, dvůr a ves Č. přijmouti v léno, což však učiniti nechtěl; popuštěno celé zboží čakovické švakrům jeho Vilému a Volfu Bernartovi z Gerštorfu, od nichž koupil je r. 1644 Ferdinand Arnošt Hysrle z Chodova a na Drahobuzi. S tímto statkem přešly potom Č. r. 1679 na Okt. hr. Kinského a od syna tohoto Josefa r. 1749 na hr. Františka Josefa Pachtu z Rájova, od jehož bratra Huberta Karla r. 1757 spojeny s panstvím liběchovským. Teprve r. 1850 odprodán pak statek tento spolu se Smědovicemi nynějšímu majetníku Augustu Müllerovi. — 5) Č. Malé, ves t., hejtm. Karlín, okr. Brandýs n. L. (10.5 km sev.-záp.), bývalé panství Brandýs a Přerov, fara a pošta Kostelec n. L.; 47 d., 314 obyv. čes. (1890). Čedičové lomy. — 6) Č. Velké, ves a allod. statek tam., hejtm. a okr. Karlín (9 km sev.-vých.), fara Třeboratice, 126 d., 2111 obyv. čes. (1890); jest zde fil. kostel sv. Remigia (v předhusitské době farní), 5tř. škola, pošta, stanice Čes. sev.-záp. a Čes. sev. dráhy, zámek, dvůr, cukrovar na surovinu, raffinerie a skladiště cukru. Obyvatelé zaměstnávají se hlavně zemědělstvím, chudší pracují v cukrovaru (800 denně). Statek Č. Vel. byl r. 1770 majetkem hr. Ant. Šlikové, roz. Kolovratové z Krakova. R 1863 koupil Č. V. Alex. Schöller a nyní jest majetníkem firma Schöller a spol.