Ottův slovník naučný/Úštěk

Ottův slovník naučný
Ušnice	Úštěk	Úštětice

Údaje o textu
Titulek:	Úštěk
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. s. 255-256. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Úštěk
page=1 Č. 4497. Znak města Úštěka

Úštěk, Ouštěk (Auscha), město v Čechách, 240 m n. m., při žel. dr. Teplice-Řetenice-Liberec a Vel. Březno-Ú., v hejtm. litoměřickém, má 338 d., 20 obyv. č., 2408 n. (1900), far. kostel sv. Petra a Pavla s oltářním obrazem od Škrety, 4tř. obec. šk. pro chl. a pro dív., 3tř. měšť. pro chl., okr. soud, pš., telegraf, technickou kontrolu, četn. stanici, lékárnu, měst. spořitelnu, 2 spořitelní a zálož. spolky, dělnický spolek konsumní, pivovar, 7 mlýnů, 2 pily, tkalcovnu na látky bavln. a lněné; pletení košů a několik výroč. trhův. Obyvatelstvo živí se zemědělstvím, zejména pěstováním chmele (ústeckého zelenáče a červeňáku) a sadařstvím. V XV. stol. byl Ú. na přímluvu pánů Berků z Dubé povýšen na město a nadán erbem měst. (vyobr. č. 4497.): stříbrná měst. zeď se stínkami, s branou otevřenou a mříží vyzdviženou; za zdí po obou stranách dvě věže s červenými střechami a zlatými knoflíky; mezi věžemi rodinný znak pánů Berků z Dubé. Z budov vyniká na náměstí hlavní kostel vystavený v l. 1765 až 1769 od jesuitů, bývalý hrad s věží, proměněný ke konci stol. XVIII. v nynější pivovar. Západní brána a věž byla r. 1830 a východní roku 1859 při stavbě silnice zbořena. Z bývalého opevnění místa posud jest viděti znak pánů z Dubé, desku s česk. nápisem, hlásajícím, že Jan Sezima z Ústí r. 1523 věž dal obnoviti, zazděny jsou v domě, sousedícím s bývalou východní branou. Ú. leží na stoku dvou potoků, jest starožitná osada, která připomíná se v listinách v pol. XI. stol. Ve XIV. stol. vystavěn zde hrad, na němž seděli za Karla IV. pánové z Míchalovic, po nich pánové z Dubé, z nichž Aleš prodal Ú. r. 1426 Václavovi Cardovi z Petrovic, který věrně stál na straně krále Jiřího z Poděbrad, začež mu pánové katoličtí Ú. vypálili. Václav C. zplodil jediného syna Václava a ten jedinou dceru Kateřinu, provd. r. 1465 za Sezimu z Ústí, která mu věnem přinesla Ú. Král Vladislav II. propustil (r. 1494) Ú. z manství, načež Jan Sezima z Ústí město opevnil. Později rozpadlo se zboží úštěcké na několik dílů, z nichž jeden r. 1623 Sezimům a jiný pánům z Gerstorfu konfiskován a celý Ú. postoupen kolleji jesuitské u sv. Klimenta v Praze, která jej držela až do svého zrušení; načež připadlo Fondu studijnímu, r. 1839 koupil jej Ferdinand kn. z Lobkovic a r. 1871 Josef ze Schrollů. Ve válce 30leté bylo město i okolí velice vyhubeno a osazeno Němci. — Okres. soud úštěcký má na 210.04 km² 3717 d., 39 obyv. č., 19.465 n., z 19.631 přítom. obyv. 19.157 katol., 184 ev., 178 ž., 12 jiného vyz.; 9432 muž., 10.099 žen.