Ottův slovník naučný/Åland

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Åland
Autor: Vojtěch Mayerhofer
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 680. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Åland

Åland [óland], »vodní země«, ostrov Baltického moře na jižním konci Botnického zálivu, mezi Švédskem a jihozáp. Čuchonskem. Od Švédska odděluje jej Å-ská úžina (Ålands-Haf) 55 km široká a 70–250 m hlub., kudy téměř výhradně plují větší lodi z Baltu do Botnického zálivu, pročež s obou stran opatřena jest několika majáky. Å. má jen některé nepatrné vyvýšeniny z červené žuly, nepřesahující 150 m n. m., za to pobřeží jeho jest bohatě rozčleněno a má bezpečné přístavy. Obyvatelstva má asi 12.000 na 385 km². Na vých. straně ostrova jest Bomarsund (Bom. průliv) s bývalou tvrzí t. jm., od cara Mikuláše r. 1835 založenou, jež proslula za války krymské; dne 16. srpna dobylo jí spojené vojsko anglickofrancouzské pod Napierem a Baraguayem d'Hilliers, načež opevnění jsou pobořena a Rusko mírem pařížským zavázáno nestavěti příště žádných opevnění v těchto končinách. – Dle toho ostrova nazváno Å-ské souostroví (švéd. Ålandöar, čudsky Ahvenanmá), velká skupina asi 300 ostrovů a skalin (švéd. skär), jež Botnický záliv takřka uzavírají a z nichž jen asi 80 jest obydleno. Největším z nich jest Å., a proto také zove se »pevninou alandskou«. Jsou to z větší části pusté skály ze zrnaté, červené žuly (některé též vápencové) a písčiny, z části krajiny lesem porostlé a úrodné; daří se zde ječmen a oves (aniž však úroda obilní stačí spotřebě obyvatelstva), též čočka, brambory a chmel; lesy jsou většinou jehličnaté, avšak i bříza, olše a keř lískový zde roste, a okrsek főglőský jest pověstný bujnými lučinami. Úhrnná rozloha všech ostrovů činí 1211 km², a žije na nich v 8 farních okrscích asi 19.000 ob. národnosti švédské a vyznání lutheránského, živících se zemědělstvím, chovem dobytka, plavbou, lovem ryb (hlavně sleďů, Clupea harengus minor), tuleňů a ptactva mořského, jehož zde žije v nesčetném množství na 40 druhů. Podnebí jest drsné, přece však mírnější než na pevnině čuchonské, od níž Å-ské souostroví odděleno jest Skiftetským průlivem, a zejména četné a dobré přístavy zamrzávají na kratší dobu nežli v Čuchonsku: proto jsou hojně navštěvovaným útočištěm lodí a též hlavní stanicí zvláštního meziúskalního loďstva ruského (rus grebnaja flotilja, něm. Scheerenflotte). Å-ské souostroví jest strategicky velmi důležito jakožto mocná ochrana Čuchonska. Za válek ruskošvédských často zde bojováno a zejména r. 1717 dobylo mladé loďstvo ruské svého prvého značného úspěchu nad Švédy; r. 1718 zjednán zde mír mezi Ruskem a Švédskem. Od r. 1809 patří souostroví k říši ruské jsouc přiděleno k čuchonské gubernii åbobjörnborské. f.