Ottův slovník naučný/Áiša

Ottův slovník naučný
Aisymnétés	Áiša	Ait.

Údaje o textu
Titulek:	Áiša
Autor:	Rudolf Dvořák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 555. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Áiša

Áiša, dcera potomního chalífa Abú Bekra a ženy jeho Umm Rúmány (* 611), nejmilejší ze žen proroka Muhammeda, která dle jeho výroku bude i v ráji jeho ženou. Bylo jí 6 let, když 50letý Muhammed s ní se zasnoubil, by v roce 9. za choť ji pojal. Mladá choť přinesla si své hračky a své panenky do domu manželova a Muhammed sdílel s ní srdečně její zábavu. V r. 626 připomíná se zamilovaná její pletka, jejíž následek bylo tříměsíční zapuzení, načež, když hněv Muhammedův pominul, zjevena mu slova kor. XXIV. 4. a n., »že, kdo obviní ženu z poklésku nějakého, musí přivésti čtyři očité svědky, jinak dostane pomluvač sám 80 ran; a dále, že ani manžel nemá ženy své podezřívati, nemá-li čtyři očité svědky« atd., jichž účelem bylo jednak řeči lidské překaziti, jednak opětně A-šu za choť pojati. Od té doby byla opět jeho nejmilejší ženou. Po smrti M. byla A. nejsvětější osobou islámu i nebylo pletichy, jíž by se nebyla účastnila, a zápasu strannického, kterého nebyla by rozněcovala. † 678, 47 let po smrti Muhammedově. A. byla i nejvzdělanější ze žen prorokových umějíc nejen čísti, ale znajíc se i v theologii, genealogii, poesii a pověstech arabských. Zachovala mnoho výroků prorokových, jakož i zpráv o jeho životě, z nichž větší čásť má ráz authentičnosti. Za vlády svého otce a později pokládána proto za nejvyšší instanci v náboženských a právních otázkách islámu. Teprve za Abbásovcův ustupuje poněkud sláva její a ona dělí se o poctu s Chadídžou, prvou ženou Muhammedovou. Dk.