Orloj/Ohře

Orloj
Rozloučení	Ohře

Údaje o textu
Titulek:	Ohře
Autor:	Konstantin Biebl
Zdroj:	BIEBL, Konstantin. Dílo – Svazek 1. 1923-1925. Praha: Československý spisovatel, 1951. Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD old 70

I.

Jak zlaté plástve medu stéká Ohře,
dvě sladká jména, Marie, Doda —
pod vesly stříká dívčí smích,
mladost a krása, plynoucí voda.

Ta třetí se jmenuje Elis.

Bývala princeznou z pohádek
vždy trochu nepřítomná Marie,
teď nosí mikádo jako slunečnice
se zlatou korunkou.
Ó, jak se to pluje vznešené a bezpečné,
když někdo se dívá za olšemi.

Veliká mlýnská kola, takové oči má Doda,
zůstal bys u nich k večeru,
když hučí jez a zrádná voda.

Ta třetí se jmenuje Elis.

II.

Tak rád bys zůstal v omamném proudu
všech nad řekou rozpuštěných dívčích vlasů,
co jich tu srší stranou i ke dnu
plavých světel a záludných ebenů.

V modrých sestupech
upadají v zádumčivé snění
až do pasu tělem zjasnělé hloubky,
kde láme se mládí,
kde tříští se krása, kterou unáší voda,
tam mizí Marie,
tam odtéká Ohře
a odplouvá Doda.

Ta třetí se jmenuje Elis.
Škoda jí, škoda.