Omladina a pokrokové hnutí/Předpisy o zacházení s politickými vězni

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Předpisy o zacházení s politickými vězni
Autor: Antonín Pravoslav Veselý
Zdroj: Google Books (plný text přístupný pouze z USA)
Vydáno: Vlastním nákladem 1902. s. 336 – 341.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Omladina

Pro politické vězně v Rakousku platí jiná ustanovení než pro tak zvané »prosté«. Ustanovení tato jsou takřka neznáma a proto bude na místě jejich otištění. Znějí následovně:

Předpis
kterak se má s odsouzenými pro politické zločiny a přečiny zacházeti.
Jeho Veličenstvo ráčilo Nejvyšším rozhodnutím ze dne 28. října 1849 k návrhu ministra spravedlnosti a k poradě ministerské rady, co se týče nakládání s odsouzenými pro politické zločiny a přečiny následující předpis schváliti:
§ 1.

Za politické trestance mají se považovati, (a s nimi naloženo býti), jen ti, kteří pro velezrádu, rušení veřejného pokoje v státu anebo pro povstání a vzpouru z politických příčin povstalou, neb pro v §§ 23. a 27. patentu proti zneužití tisku naznačené přestupky vůbec odsouzeni byli, nikoliv však ti, kteří zároveň sprostým zločinem vinnými uznáni byli.

§ 2.

Vůbec má se též s politickými trestanci nakládati dle předpisů pro ostatní trestance platných a dle zavedeného domácího řádu toho kterého trestního ústavu, pokud se tímto výminečným předpisem něco jiného nestanoví. Političtí trestanci musí se tudíž všeobecné disciplině toho ústavu, v kterém držáni jsou, bezvýminečně podrobiti a nařízení představených těchto ústavů jakož i dozorců a tamní stráže uposlechnouti.

§ 3.

Pro politické zločiny a přečiny odsouzení mají, pokud možno, ve zvláštním oddělení trestnice (na př na zvlášť pro ně ustanovené chodbě) umístění býti. Není-li možno provésti uvěznění v samovazbě, mají býti vždy po dvou v jedné vazbě držáni. Kdyby ani toho nebylo lze provésti, nesmějí více než čtyři pohromadě držáni býti. Při rozdělování těchto trestanců do rozličných vazeb třeba hleděti jak na stupeň vzdělanosti tak i na stáří a dřívějsí způsob života a zároveň dbáti toho, aby mladí vězňové nepřišli do styku s nepolepšitelnými.

§ 4.

Politickým trestancům i když byli k těžkému žaláři odsouzeni, mají se dáti jen tenkráte pouta, když se tito o útěk z vězení pokoušeli, nebo když toho pro vzdorné chování potřebí jest za účelem bezpečnosti jiných osob obzvláště dozorců.

§ 5.

Politickým vězňům dovoleno užívati vlastních přikrývek na postel, mají-li jaké, jakož i vlastního obleku a prádla.

§ 6.

O čistotu ve vazbách těch starati se má bud dozorčí personál, aneb k tomu ustanovení trestnici, kteří práci domácí vykonávají. Tito také mají vyprazdňovati noční stolice neb kbelíky ve vazbách politických trestanců.

§ 7.

Politickým trestancům jest dovoleno používati světla, arci za náležité opatrnosti proti nebezpečí ohně, z večera až do určité hodiny, kterou ustanoví představený trestnice.

§ 8.

Vazby musí po celý den býti uzavřeny. Prohlídku vězení jest třeba denně dle všeobecných ustanovení se vší pozorností a obezřelostí konati.

§ 9.

Denní strava politického trestance vyměřena jest i s chlebem na 16 kr. C. M. = (28 kr. r. m) za kterýžto obnos trestanci ti jídla z kuchyně trestnice obdržeti mají. Nemajetní trestanci musí si i tabák, jehož používati chtějí, z obnosu výše označeného zaopatřiti. Více, neb lepší strava na státní útraty jest jen tenkráte připuštěna, jestli dle dobrozdání lékaře toho na udržení zdraví trestanců nutno jest.

§ 10.
.

Mají-li političtí trestanci vlastního jmění aneb chtějí-li jich příbuzní výlohy lepšího stravování uhraditi, může jim dovoleno býti, by sobě z kuchyně trestnice lepší stravu opatřili, však nesmí k použití tomu určený náklad počítaje i v to dříve jmenovaných 28 kr. obnos jednoho zlatého denně převyšovati. Představený trestnice má při stanovení obnosu, jehož trestník z vlastních prostředků použiti hodlá, zřetel bráti k majetkovým poměrům trestance, by tento svým majetkovým poměrům nepřiměřené vydání nečinil.

§ 11.

Užívání šňupavého a kuřlavého tabáku jest sice politickým trestancům, pokud tento z dříve vytčených obnosů zaopatřen býti může, dovoleno, však má se k tomu hleděti, by čistota tím ve vězení netrpěla, a aby největší opatrnosti proti nebezpečí ohně dbáno bylo.

§ 12.

Smí-li jídla a nápoje trestancům od jich příbuzných donášeny býti a jaké opatrnosti při tom dbáti nutno, zůstaveno jest řiditeli ústavu, který však zbytečnostem a holému přepychu zabrániti má.

§ 13.

Politickým trestancům proti jejich vůli nemůže býti žádná práce ukládána. Jest jim dovoleno čísti knihy poučného obsahu, pokud tyto od představeného ústavu nezávadnými shledány byly, i veřejné listy, totiž buď vládní listy té které Korunní země neb i jiné dle dobrozdání přednosty nezávadného obsahu. Zaopatrovati knihy a časopisy, které v knihovně ústavu nejsou, smí se jen na útraty trestanců, při čemž se představenému na vůli ponechává, nemírnému množství zabrániti.

§ 14.

Psací náčiní jest politickým trestancům dovoleno, dbáno však budiž nutné opatrnosti proti zneužití; vězňové mohou však dopisy jen tehdy přijmouti aneb odeslati, jestliže od představeného ústavu aneb od některého k tomu ustanoveného úředníka přečteny a nezávadnými uznány byly.

§ 15.

Trestanci smí jen s dovolením přednosty ústavu návštěvy přijímati a s navštěvujícími u přítomnosti úředníka nebo dozorce v známé tomuto řeči rozmlouvati. Přednosta ústavu má se postarati ustanovením určitých dnů a hodin, aby častými návštěvami domácí řád rušen nebyl.

§ 16.

Budiž dbáno o to, by političtí trestanci každého dne určitou dobu pod řádnou dohlídkou venku se procházeli. Jak dlouho ten čas trvati má, ustanoví lékař. Kde to možno, má se k tomu hleděti, by ti, kteří v jedné vazbě uvězněni jsou a při procházce s vězni jiných vazeb se nestýkali. Jestli by bylo nemožným, aby vězňové venku denně se procházeli, smí se dovoliti, aby trestanci vždy jedné zazby uvnitř ústavu na chodbách se pod dohledem pohybovali, však dvéře ostatních vazeb buďtež uzavřeny jakož i budiž zabráněno každému styku a spojení trestanců na chodbě prodlévajících s trestanci ve vazbách se nalézajícími.

§ 17.

Stráže a dozorci mají s politickými trestanci slušně nakládati. Trestancům naproti tomu se ukládá k osobám těm způsobně a uctivě se chovati, jich nařízení uposlechnouti a všechny předpisy domácího řádu zachovávati. Obzvláště jest trestancům zakázáno poškozovati nářadí ve vězení, klepati na dvéře a zdě, vylézati na okna, příliš hlasitě mluviti aby to ven slyšeti bylo, jakož i křičeti, zpívati, pískati nebo hřmotiti, konečně si dopisovati s vězni v jiných vazbách uvězněnými.

§ 18.

Porušení domácího řádu anebo tímto předpisem daných ustanovení má se i při politickýchých vězněch v cestě disciplinární dle okolností domluvou, postem, spoutáním a uzavřením v tmavé komůrce potrestati.

Ve Vídni, dne 28. října 1849.

Ministr spravedlnosti: Šmerling m. p.


Vynesení vys. c. k. ministeria spravedlnosti ze dne 5. ledna 1886 C. 1045 jímž stanoví se vysvětlivky k nejvyšsímu císařskému rozhodnutí ze dne 28. října 1849.


1. Každý do c. k. trestnice dodaný a ve smyslu nejvyššího rozhodnutí ze dne 28. října 1849 za politického vězně uznaný, budiž umístěn na základě §§ 2. a 3. zák. ze dne 1. dubna 1872 K. Z. č. 43 v samovazbě, kdež zkrátí si dobu trestu v prvních třech letech, jak to § 4. výše řečeného zákona stanoví. Po uplynutí těchto tří let tráví dále dle § 4. předpisu z r. 1849 v samovazbě, aniž by se mu pak co odčítalo, po případě ve společné vazbě po dvou neb až po čtyrech osobách.

2. Dle § 5. předpisu z r. 1849 jest politickým vězňům dovoleno (nejsou však povinni) vlastních přikrývek na postel, vlastního obleku a prádla užívati. Nemají-li těchto předmětů neb nechtějí-li jich užiti aneb staly-li se snad již nepotřebnými, tedy dodány jim buďtež jako ostatním nepolitickým vězňům ze zásob ústavu na útraty státu.

3. Denní útraty stravovací v § 9. předpisu z r. 1849 na 16 kr. konvenční měny přepočítají se na 28 kr. rakouské měny. Politickým vězňům poskytne se dle jich přání mimo chleba buď obyčejná strava pro zdrvé trestance vůbec, neb strava pro nemocné (špitální) a sice v celých porcích. V každém případě má se však na stravu politického vězně i s chlebem obnos 28 kr. vynaložiti a mají se mu dáti přiměřená jídla, tudíž budiž obyčejná strava, když počítaje i v to chléb nákladu 28 kr. nevyžaduje, přídavky na jídle na tento obnos doplněna. Stejným způsobem má se doplniti (po případě) s ohledem na určený obnos 28 kr. i zmenšiti strava špitální.

Političtí trestanci, kteří se ze svého jmění stravují, smějí žádané pokrmy dle § 10. předpisu z r. 1849 výhradně jen z kuchyně ústavu bráti. Nejeví se ani nutným ani vážnosti trestu přiměřeným, aby všem choutkám politického vězně v tom směru se vyhovovalo, proto postačí, aby správa ústavu seznam vsech pokrmů, které v domácí kuchyni možno (poskytovati) připravovati i s určením ceny sestavila a seznam tento každodenně politickým vězňům předložila, aby tito dle toho pro příšti den jídla objednati si mohli.

4. Dle § 11. předpisu z r. 1849 dovoleno jest politickým vězňům kouřiti a šňupati, v mezích jim dovoleného obnosu stravovacího. Trestancům jest se stříci všeho co by nebezpečí ohně způsobiti mohlo a zároveň jest dbáti úplné čistoty. V čase, který domácím řádem k nočnímu odpočinku určen jest, totiž od 8 ½ hodin večer až do 5 po případě 6 hodin z rána jest bezvýminečně kouření zakázáno.

Kdo by čistoty nebo potřebné opatrnosti nedbal, neb jinak domácí řád přestoupil, jemuž političtí trestanci dle § 2. předpisu z r. 1849 podrobeni jsou, tomu odejme se v základě § 44. domácího řádu výhoda kouření tabáku.

5. § 13. předpisu z r. 1849 nařizuje, že politickým vězňům proti jich vůli žádná práce ukládána býti nesmí. Nepoužije-li politický trestanec této výhody aneb odřekne-li se jí dobrovolně, tedy má se předsevzíti výpočet podílu jeho na výdělku dle § 2. předpisu stejným způsobem jako u všech ostatních trestanců a má se mu odměna dle předpisů domácího řádu vyměřiti. Politickým trestancům nevyměřuje se v práci jistý denní úkol (pensum), poněvadž mohou, kdykoli jim libo práce opět zanechati, aniž by k vykonání denního úkolu správou trestnice nuceni býti směli.

6. Na základě § 7. předpisu z r. 1849 jest politickým trestancům dovoleno užívati večer svítilny arci za potřebné opatrnosti proti nebezpečí ohně.

Dle § 36. domácího řádu mají trestanci v 5 potažitě v 6 hodin ráno vstávati a dle § 42. domácího řádu o 8 ½ hodině večer na lože se odebrati a poněvadž předpis z r. 1849 v tomto případě pro politické vězně vyjimky nestanoví, jest i politickým trestancům tímto ustanovením domácího řádu se říditi. Užívati světla (též v neděli a ve svátek) dovoluje se tudiž z pravidla jen v čase od ranního vstávání až do počátku nočního odpočinku.

Představený ústavu může však vyminečně a odvolatelně politickému trestanci dovoliti používati světlo do jisté hodiny noční.

V trestnicích, kde plynové osvětlení zavedeno a pro každou jednotlivou vazbu zvláštní plynová uzávěrka jest, není třeba politickému vězni na jeho útraty svítilnu kupovati, nýbrž on může plynového světla užívati, avšak musí za každou hodinu, kdy již ostatním trestancům světlo přístupno není, dle výpočtu domácí správy světlo ze svých prostředků hraditi.