Ohnice/Na zimu myslil jsem

Ohnice Jiří Orten
Na starých stromech	Na zimu myslil jsem	Zem, říše otvorů

Údaje o textu
Titulek:	Na zimu myslil jsem
Autor:	Jiří Orten
Zdroj:	ORTEN, Jiří. Dílo Jiřího Ortena : Poesie. Praha : Václav Petr, 1947. s. 114. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Na zimu myslil jsem, jež o ztracených ví,
na zimu myslil jsem, jež přísně duše drží
v ledovém bratrství,
v ledové růži.

Komůrko, samotná s dávnými předměty,
to ty jsi jako já od dětství zasněžená.
Sníh léta, jara sníh, k podzimu odjeti,
podzim je žena…

Loučení s loučením. Naučilas mě tomu,
ó, zimo, zimo má! Nesmiřitelně krápe.
K tobě jak k mamince se navracívám domů,
tam do tmy hluboké, jež neptá se a chápe.

Na zimu myslil jsem. Co jinak zbývalo mi?
Nesmiřitelný déšť, jenž moje milé smáčí
v rozbitých dálavách, kde stojí mrtvé domy,
kde život zabloudil a do kolečka kráčí.

18. VII. 1940.