Přeskočit na obsah

Ohnice/Kouří se z komína

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Kouří se z komína
Autor: Jiří Orten
Zdroj: ORTEN, Jiří. Dílo Jiřího Ortena : Poesie. Praha : Václav Petr, 1947. s. 110–111.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Kouří se z komína. Je ráno. Na ulici
se rozsypal koš s jablky.
Ach, křivý, křivý kouř, na bouři volající,
mne vede v kraje zámlky.

Tak tedy poslyšte: nakousnut, červům nechán
a hořký k jádrům svým
čas v plášti narudlém do hromobití spěchá.
Toť jediné, co vyslovím.

A jinak? Žijeme a nebudeme žíti.
Před chvílí, než jsem vstal,
slyšel jsem v srdci svém, co nelze vysloviti.
Dere se mi to na ústa…

Zimní hrad, kočáry a všude plno sněhu
a vížka vidoucí
a smrt, jež tuto noc zde byla na noclehu
a ticho na konci,

ticho, jež žádný sup už nikdy nepřehluší,
až v zemi pohřbené
pozvedne na jaře ve sněženkách svou duši.
Vůně jak z hřebene,

kterým si maminka copánky česávala,
když byla nejmladší,
když ještě čistá tma jí ňadra odlévala
a nevěděla, čí…

Tak je to ve slovech. Sen nad ně v jas se napne
a pod ním tančí vír,
jenž cítí vůni tu a jenž ji nezašlápne
a šeptá: mír, mír, mír…

15. VI. 1940.