Přeskočit na obsah

Ohlas písní českých/Vrchní z Kozlova

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Vrchní z Kozlova
Autor: František Ladislav Čelakovský
Zdroj: ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých. Praha: Orbis, 1948. Národní knihovna, sv. 1. s. 134-135.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Pan vrchní z Kozlova
přijel do Rousova
na křtiny;
tu sobě namluvil
ctnou pannu Hejduli,
Němkyni.

On váží čtyry sta,
a panna nevěsta
liber pět,
jako by na vozu
padnul na pavuzu
z růže květ.

Co panna neváží,
zlatým se dováží
kamenem.
„Hej, Kubo, Kubíku,
měj se ke kozlíku,
pojedem!“

Ze vrat jsou vyjeli,
pole projížděli,
také les:
z kopce nejednoho
s nevěstou vrchního
Pán Bůh snes.

Při samém Kozlovu
běží tam přes vodu
silnice:
řeka je hluboká,
prudká a široká —
Blatnice.

Ach běda, na brodu
zlou měli příhodu
zrovna dnes;
kočár se rozbořil,
a panstvo vyložil
měkce kdes.

Sedláci v půnoci
z těžké se roboty
vrátili;
z rákosí brahního
jsou pana vrchního
páčili.

Ctný pane ženichu,
kam jste dal nevěstu,
co s vámi včera jela?
„Přeškoda na věky!
Padla mi do řeky,
ona mně uplavala.“