O statcích a pracích nehmotných/3

O statcích a pracích nehmotných František Ladislav Rieger
2	3	4

Údaje o textu
Titulek:	§ 3
Autor:	František Ladislav Rieger
Krátký popis:	O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství
Zdroj:	RIEGER, Fr. Ladislav. O statcích a pracích nehmotných… Online na Internet Archive
Vydáno:	Praha, Fr. Řivnáč 1850
Licence:	PD old 70

Všecky tyto vlastnosti jsou mocnými prostředky k vyplnění potřeb a žádosti lidských, ony jsou nejhojnějším pramenem bohatství a moci pro ty, kteříž je mají. Užitečnost je i zde jako jinde základem cennosti. I zde potřeba a a žádost tito dva soudcové užitečnosti, tito rodičové poptávky ustanovují cenu, kterouž se uvolíme dáti za vědomost od učence sdělenou nebo potěšení a zvelebení citů od umělce způsobené. I zde ale musí přistoupiti vzácnost (rarité — Seltenheit), máli se cennosti uznávati; neb jen když se nám nepodávají užitečnosti ty ve množství nevyčerpaném, mají cenu pro výměnu. Práce dělníka obratného, vytrvalého cení se vždycky výše, a kupecký, kterýž nabyl známosti jazyků, zemí, zboří, oučtů a t. d., dostane snadno hojný plat za služby své. Řemeslník, jehož krasochuť viděním mnohých díl umělých je vybroušena, dovede z této přednosti své přenesením jí do výrobků svých peníze dělati. Národ zdravý, silný a umělý je bohatší než neduživý a neobratný, neb tyto vlastnosti rovnají se velikému bohatství, jako n. př veliké zásobě železa, kamenného uhlí a parních strojů, nebo pomocí těch jako oněch dá se mnoho výrobků zhotoviti. Každodenní zkušenost nás učí, že bohatství národu jde rovným krokem s jich vzdělaností a že s oběma zároveň kráčí jich moc. Několik tisíc vojáků vzdělaných nalezá ve vědomostech svých prostředky, odolati sto tisícům nejudatnějších bojovníků surových, jakož toho důkazy vidíme v Algerii a Indii; v této poslední zemi společnost kupců anglických založila říši, kdež vládne mocně nad více než 100 miliony poddaných. Tak malá ale vzdělaná Europa dává zákony všem těm nesmírné velikosti dílům světa, obývaným od národů nevzdělaných a surových.

Ale jako moc států postupem vzdělanosti se zakládá, rovněž tak jich síla, sláva a bohatství zanedbáním věd upadá. Tak klesala světovládná říše Římanů, čím více klesala mezi nimi láska věd a jich pěstování; a barbarové, jichž byli prvé miliony podmanili slabým počtem svým, porazili je a říši jich ztroskotali. Nicméně ještě i chatrní a roztroušení zbytkové vzdělanosti římské byli tak mocní, že tolik velikých bojovných a mladistvých národů přemohli, tak že po některých, jako na př. po obojích Gothech, ani památky jména na světě nezůstalo a Francouzi ne jazykem předků svých, vítězných Franků, ale jazykem od nich podrobených Římanů mluví. A nahlídněme do dějin Slovanstva. Téměř polovice nynojšiho národu německého pochází z krve slovanské, v celé východní části Německa žijí potomci Slovanů polabských, kteříž byli nejprve podmaněni, poněvadž pro svou rozdrobenost a nesvornost . neměli společního střediště moci a vzdělanosti své, a později řeči a jména zbaveni a z počtu národů vymazáni, poněvadž nemohli při rozdrobení svých nářečí a literatur, při zanedbání vzdělání svého odolati křesťanstvím, vědami a průmyslem ozbrojenému a sestředěnými silami proti nim válčícímu duchu Němectva. A tak byly pochovány celé světy Slovanů v moře zapomenutí, kdežto spějí jako posvátná jich Vineta pod vodami moře baltického a zřídka kdy jen nalezne se norec, kterýž by se odvážil do těchto hlubin, ohledati velebené ty ostatky.

Budiž nám to náukou, že i my neodoláme návalům cizinstva, že i my neobhájíme národnost a samostatnost svou, jestliže nebudeme se sousedy svými statně a vytrvale zápasiti v průmyslu a vzdělanosti.