O statcích a pracích nehmotných/1

O statcích a pracích nehmotných František Ladislav Rieger
Předmluva	1	2

Údaje o textu
Titulek:	§ 1
Autor:	František Ladislav Rieger
Krátký popis:	O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství
Zdroj:	RIEGER, Fr. Ladislav. O statcích a pracích nehmotných… Online na Internet Archive
Vydáno:	Praha, Fr. Řivnáč 1850
Licence:	PD old 70

Statky a práce nehmotné.

Motto: „Le capital primitif, quo’n a tant cherché, est cette force, dout l’homme est doué et á l’aide de laquelle il peut mettre en valeur toutes les choses, que lui presente la nature. — — Le fond primitif, cette puisance productive, cette force, qui constitue l’homme, c’est l’esprit. L’esprit. Voila le principe du principe de Smith; voila la puissance, dont le travail reléve; voila le capital, qui coutient et produit tous les sutres; voilá le fond permanent, la source primitive et inépuisable de toute valeur, de toute richesse. Toutes les forces de la nature, comme toutes les forces physiques de l'homme, ne sont que des instruments de cette force ominente, qui domine et emploie toutes les autres.“

Adam Smith par M. Cousin, Séances de l’Academie des sciences morales et politiques. Tome X.

Všeliká práce, kterouž konáme, má za oučel, věci kolem nás tak změniti aneb vyrobiti, aby mohly sloužiti potřebám a žádojtem našim, aneb jiným slovem, aby pro nás nabyly cennosti a užitečnosti. Úlohou výroby jest teda: novo užitečnosti neb cennosti tvořiti, ^[1] tyto pak nalezáme spojené s věcí, již výrobkem nazýváme a kteráž napotom cestou výměny z ruky do ruky přechází a pro cennost svou v penězich vyměřitelnou, statkem ^[2] se jmenuje. Takové statky bývají zhotoveny z některé věci tělesné, kteráž se dá smysly lidskými pochopiti, viděti nebo hmatati a proto hmota slove.

Mnozí však lidé pracují sice, ale nevyrobují statky takového to způsobu a předce se o nich praví, že konají práci užitečnou. Vímeť zajisté všickni, že se tímto způsobem může utvořiti mnoho nové užitečnosti, kteráž je schopna zadost učiniti potřebám i žádostem našim. Taková užitečnost má často i svou cenu tržní pro výměnu — a tudy všecky vlastnosti jiných statků, aniž je vtělena ve věc některou tělesnou neb hmotnou; takovou užitečnost nazýváme pak obyčejně statkem duševním aneb nehmotným. Tak n. př. lékař, advokát tvoří užitečnosti, kteréž slouží potřebám našim a mají spolu svou cenu pro výměnu. Tím způsobem mluví se o statcích neb výrobcích tělesních a duševních anebo o hmotných a nehmotných.

Jest toto vlastně vyjádření chybné, neb to co my vyrobiti můžeme, není nikdá tělo nebo hmota; ^[3] ty nám jsou dány od Boha, my pak při nich tvoříme jen užitečnost. Tato vlastně jest náš tvor, náš výrobek a tento nemůže nikdá býti hmotným. Ta forma, kterouž řemeslník neb umělec udělí hmotě své, ku př. kovář, hrnčíř, sochař a t. d., je sama tak málo hmotou jako naučení, kteréž učitel dává žáku svému. Oba utvořili užitečnost, jen že první je vtělena ve hmotu, ješto druhá přešla na ducha. — Celý rozdíl teda jest len, že jedna práce předělává věci a druhá duchy lidské. Mluvíme-li o výrobcích hmotných neb tělesních, chceme tím vyjádřiti statky takové, kde užitečnost od nás vyrobená s nějakou hmotou je spojena.

---

1. Výroba Production a výrobek Product. — Píšeme výroba od vyrobiti, jako od nahraditi náhrada, od pokloniti poklona, od nahoditi náhoda, od zastaviti zástava, od poraditi porada, od vypraviti výprava, od porobiti poroba. Prix, Preis nazýváme cena — valeur, Werth nazýváme cennost, neb tato je vlastnost při věcech, a sice vlastnost složitá, sestávající z užitečnosti a vzácnosti. — Považujeme-li tuto vlastnost bez ohledu na věc, k níž náleží, jako předmět, jmenujeme ji též cennosti.
2. Statek — franc. richesse — něm. Gut — přijato dle biblického výrazu statkové vezdejší, kde statek znamená každou věc, kterouž se můžeme stati bohatými.
3. Il est vrai, que l’instruction, le goût le talent, sont des produits immatériels, Mais en créons nous jamais d’atitres? ptá se vším právem Dunoyer.