O bídě lidské/Vánoční

O bídě lidské
O některých stránkách sousedské vzájemnosti a svépomoci, jak se jeví v pospolitém životě našeho lidu	Vánoční	Aforismus

Údaje o textu
Titulek:	Vánoční
Autor:	Vladimír Šťastný
Zdroj:	O bídě lidské. Uspořádala A. Hübnerová. Brno : nákladem Dobročinného komitétu dam, 1890. s. 70–72. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Na nebesích hvězda svítí
jasná světu celému,
ukazuje, kudy jíti
k posvátnému Betlému.

Kdož jste bídou obtíženi,
že vám těžce úpěti,
pojďte, jiné spásy není,
k Betlémskému dítěti! —

Pojďte, chudé dítky, drobné,
vizte, kdo tu spočívá:
přišel na svět pro chudobné
Bůh, jenž kvítí odívá.

On i Vám v té zimní době
stromek lesní oděje,
že se v lásky jasné zdobě
po vší zemi zaskvěje.

Přistupte, kdož pracujete,
k tomu dítku v chudobě:
ono sejme jařmo kleté,
jež vás tíží v porobě.

Spasitel váš hany sprostí
tvrdou ruku mozolnou,
zlomí meč a leskem ctnosti
poctí práci nevolnou.

Přistupte, kdož zakoušíte
trpkých světa úkorů,
vězte, před nímž tuto dlíte,
na trůn vznesl pokoru.

Není se již slabým třásti
před tyranův nevolí:
kdož s ním jednou mají vlásti,
z povržených vyvolí.

Ba i kterým vina svírá
srdce bídou nejtěžší:
hvězdou kyne živá víra,
mysl chabou potěší.

Všecky vede do Betléma
její klidný, svatý jas,
a mír, jehožto svět nemá,
do duše se vrátí zas.

Jenom pýše nezasvítá
těcha s hvězdy Betlémské,
Spasitel tu marně skýtá
pomoc v bídě pozemské.

Zhrdlý duch jen osamělý
nezná písně veselé,
dobrému již lidu pěli
nad Betlémem andělé.