Nové úkoly pro Čechy i pro Němce

Údaje o textu
Titulek:	Nové úkoly pro Čechy i pro Němce
Autor:	Emil Hácha
Zdroj:	Národní listy, roč. 79, č. 95. str. 1 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	05. 04. 1939
Licence:	PD old 70

ČTK. — Do prvního čísla nového pražského německého politického deníku „Der neue Tag“ napsal státní president dr. Emil Hácha článek „Nové úkoly pro Čechy i pro Němce“, v němž píše:

V českém tisku měl jsem již příležitost nastíniti úkoly, které naše nové poměry ukládají českému lidu. Budiž mně dnes dovoleno, abych se v prvním čísle nového velkého německého listu, vycházejícího v Praze, obrátil jménem Čechů několika slovy na příslušníky národa německého. Prosím je, aby měli největší pochopení pro velké změny, které Češi nyní prožívají. Podle dřívější koncepce byli za stát odpovědni jenom Češi. Vznikla z toho řada osobních trpkostí. Mnozí z Čechů se obávají, že nyní prostě budou vyměněny úlohy. Víme však, že nová doba nemá přinésti jenom mechanický převrat. Pouhých mechanických převratů se v našich zemích vystřídalo již několik, ale žádný z nich nebyl trvalý, neboť šlo při nich převážně o důvody mocenské, které vycházely s hlediska vládnoucího a ovládaného. Cítíme, že jsme na prahu zcela nového názoru, který nebude znáti vládců a ovládaných, nýbrž spíše ochránce a chráněné. Vůdce a říšský kancléř dal této velké koncepci výraz okolnosti, že převzal ochranu Říše nad českým národem a že zřídil říšský protektorát. Jestliže z této okolnosti mohou býti vyvozovány ještě další závěry, stal se každý Němec nositelem myšlenky této říšské ochrany. V každém Němci bychom chtěli viděti něco z tohoto velkého poslání říšského protektorátu. Není u nás ovšem ještě žádné tradice, aby jeden národ — a to národ silnější — vystupoval jako ochránce národa slabšího. Jest průkopnickým úkolem národa německého, aby tvořil toto nové ovzduší. Povinností Čechů pak jest, převzaté ochraně plně důvěřovati. Vím, že německý národ pro svůj nový úkol má vynikající předpoklady jak ve svém celku, tak také ve svých jednotlivých ukázněných občanech. Na těchto jednotlivcích pak velmi bude záležeti při vývoji jejich styků s naším lidem v drobných záležitostech denního života.

Nacistické okupace českých zemí v letech 1939–45 si vyžádala přes tři sta tisíc obětí. Pocity bezmoci vůči bezprecedentnímu násilí i tvrdá cenzura našly pochopitelně svůj obraz také v publikovaných textech a projevech. Řada novinářů, politiků a jiných veřejných představitelů té doby — z donucení, strachu, naivity, snahy o volbu menšího zla či z kariérismu — zveřejňovala texty a pronášela projevy, v nichž v souladu či v rozporu se svými názory omlouvala či dokonce vychvalovala válečné zločiny a jejich pachatele a prezentovala jimi nastolený režim jako záruku pro nerušený rozvoj českého národa. Články s opačným vyzněním vycházet nesměly. A ani opatrnost či podlézavost někdy neuchránily pisatele od perzekuce. Jediným smyslem zveřejnění tohoto a dalších podobných textů ve Wikizdrojích je, přiblížit současnému čtenáři, jaké argumenty používala nacistická propaganda vůči poraženému národu a jak se s nimi vyrovnávali oficiální tvůrci veřejného mínění. Wikizdroje obsahují desítky tisíc uměleckých, politických, náboženských, publicistických a jiných textů a uveřejnění žádného z nich — včetně tohoto — neznamená jakoukoli podporu názorů v něm uvedených. Rovněž upozorňujeme, že někteří autoři byli za svou slovní podporu nacistům po válce potrestáni podle Benešových dekretů a že podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka je v současnosti trestným činem.