Noci chiméry/Píseň ženy z Kouzelníka

Noci chiméry Viktor Dyk
Galantní píseň z tragédie	Píseň ženy z Kouzelníka	Píseň Poslova

Údaje o textu
Titulek:	Píseň ženy z Kouzelníka
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	DYK, Viktor. Pět básnických knih. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, str. 118 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Na trávě se blyští ranní rosa.
Na stromech už počal zpívat pták.
Dálným krajem chtěla bych jít bosa
za mráčkem, jenž prchá do oblak.
Za stromem, jenž nechce dlouho růsti,
za růží, jež dlouho bez květu.
Kéž mne jenom síly neopustí!
– Nemožno. Čekám. Pláči. Odkvetu.

Květ bych chtěla, který věčně voní,
chtěla plamen, jejž nic nehasí.
Chtěla zvony, které věčně zvoní,
budí vísky svými ohlasy.
Chtěla lásku, jíž se žhavě žije,
vášně vzmach a bolu prudký vzlyk,
on však vždycky slabý, bez moci je.
A je přec prý velký kouzelník.

Na tváři se blyští ranní rosa.
Trocha z ní mi padá do duše,
Širým krajem půjdu tiše, bosa,
v žhavé touze, v marné předtuše.
Za stromem, jenž nechce dlouho růsti,
za růží, jež dlouho bez květu.
Kéž mne jenom síly neopustí!
– Nemožno. Čekám. Pláči. Odkvetu.