Nekrolog Václava Beneše

Údaje o textu
Titulek:	Nekrolog Václava Beneše
Autor:	Neznámý
Zdroj:	Národní listy, roč. 59, č. 101. str. 3 https://digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:6283e2c1-435e-11dd-b505-00145e5790ea
Vydáno:	29.04. 1919
Licence:	PD old 100
Související:	Autor:Václav Beneš (1865–1919)

Václav Beneš, odborný učitel z Vršovic, zemř. v neděli v 54.roce svého věku. Odešla s ním výrazná osobnost z veřejného českého života vůbec a z učitelského zvlášť. Václav Beneš byl starším bratrem ministra dra. Edvarda Beneše a odborného učitele Vojty Beneše, vynikajících spolupracovníků presidenta Masaryka při mohutném osvobozovacím díle zahraničním. Vynikal všemi vzácnými vlastnostmi svého rodu. Neobyčejná byla jeho pracovitost, příkladná houževnatost při domáhání se vytknutých cílů, povzbuzující jeho přímost povahy a osobní statečnost. Znám byl v širokých kruzích jako znamenitý a rázovitý učitel, konající svou službu z největší části za nejtěžších poměrů na měšťanské škole pražské periferie. Veliká a obrodná byla jeho práce při budování pevnější stavovské organisace učitelské. Obratné, svižné a vtipné bylo jeho péro ve školském a učitelském novinářství. Byl spoluzakladatelem „Učitelských novin“. Vynikajícím jest jeho práce v českém těsnopisectví. Napsal společně s K. Blahou Učebnici českého těsnopisu, kterou vydal býv. c.k. knihosklad a „Těsnopis pro samouky“. Vydával po řadu let svoje těsnopisné noviny, zvané „Multum“, v nichž vřele se zastával se zastával soustavy Dürichovy. Hutným svým slohem zachycoval v nich také znamenitě rušný tok českého života. Bezpříkladná byla Benešova práce lidovýchovná. Absolvoval v tomto směru přes dva tisíce vzdělávacích přednášek v různých českých krajích. Přísně poučným vzdělávacím směrem nesly se také přečetné jeho voličské řeči, když kandidoval za bývalou lidovopokrokovou stranu na Kouřimsku a Kralovicku a později za sociálně-demokratickou na Lounsku. Syn chudého Kralovicka vyznačoval se vřelým sociálním cítěním Těžce nesl jako politický straník způsob psaní sociálně-demokrat. deníku ve světové válce. Na samém jejím počátku byl raněn mrtvicí. Zotavil se do té míry, že mohl opět sám vycházeti. Když mu pravá ruka nesloužila, naučil se psáti levou. Před vánocemi r. 1917 byl odvezen ze svého bytu policií. Vězněn byl po 4 měsíce na Hradčanech. Jeho choť odvezli na tu dobu do vězení vídeňského. Schátralá rakouská správa mstila se na nemocném i na jeho choti za osvobozovací zahraniční dílo jeho obou bratří. Ve vězení byl Beneš podruhé postižen záchvatem. Z toho se již nepozdravil. Uprostřed r. 1918 ztratil na italské frontě nejstaršího syna, poručíka, který po osudech padl, byv zasažen střelou z vlastního tábora. Jako dítě těšil se Václav Beneš na návrat jeho mladších obou mladších bratří, Eduarda a Vojty. Den před smrtí dostal od Vojty, vřelý dopis. Mladší bratr mu sděloval, že vyjede 1.května z Ameriky a přiveze mu psací stroj. Václavova ruka však již ani jediné písmenky nevyťuká. Schladla na věky. Ať odpočívá v pokoji. -- po boji! Pohřeb koná se ve středu o 3. hod. odpol. ve Vršovicích.