Nad hrobem Palackého

Údaje o textu
Titulek:	Nad hrobem Palackého
Autor:	Eliška Krásnohorská
Zdroj:	Osvěta, 6. ročník (1876), čís. 7. s. 494. Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD old 70
Související:	Autor:František Palacký

Již vítěz padl! Sklesla mocná ruka,
jež z rumu vznesla starou říši Svatopluka!
On, duchem kníže, s hvězdou pravdy nad čelem,
jenž velel zástupům, že jako lvi
se vrhli v boj, — On při své korouhvi
již padl objat míru andělem,
a Jeho genius, jenž za všech dob
Jej vedl žitím, střeže Jeho hrob:
zdaž pláče u té slavné mohyly,
k ní mlčelivou tváří nakloněn? —
Hle, volně vznáší pohled spanilý,
jenž nebejasným leskem osloněn,
a svatou rukou zářné písmo zdvíhá
i volá k lidu: „Hle, tvých dějin kniha!
Až potud nesmrtelným písmem plane,
kam psaly Jeho ruce požehnané —
a dál, ty prázdné listy budoucnosti
sám doplň, národe, svých skutků velebností,
ať slavný ku slavnému přilne děj,
a tebe genius tvůj slaví jako Jej!
Tak čisté jako Jeho buď i dílo tvé,
a hodni čackých dědů buďte vnukové!
Vstaň, říše Svatoplukova, a velkou buď!
Vstaň, věků moudrosti, a veky suď!
Ó děti Svatoplukovy! On v odkaze
vám zůstavil um dějin ku náuce, —
ó vzneste srdce svá již k slavné přísaze,
že věčně svorni podáte si ruce;
a zvučili: „Mír Jemu!“ díkem vaše chrámy,
tu Jeho genius k vám volá: „Mír buď s vámi!“
Tu slávu věčných díků, jež se k Němu vznese,
tu Jeho genius vám vrací s božskou slastí, —
bdí u vás, žehná vám i volá: Milujte se!
neb Jeho genius — to byla láska k vlasti!“