Moderní básníci francouzští/Na staré lavičce

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Na staré lavičce
Autor: Léon Dierx
Zdroj: Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 143–144.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Hleď, jedna hvězda tryskla v nebe snivé,
a jedna cesta vede ku dvírkám,
slyš, jedna píseň zní jen v ucho nám
z té smutné zahrady a mlčenlivé.

Dech jeden pouze stepí v dálku víří,
pastýřský jeden oheň v dálce plá,
a kolem domu jedna vůně vlá
a dokola se víc a více šíří.

Ve jasném tichém letní noci vzduchu
jen jeden ozývá se smutný zvon,
a jedné vlaštovice let a hon
a jedna plachta na vodě bez ruchu.

Hleď kolem, slouchej v dál a slouchej v blíži,
tak blízko vše se zdá být věru teď,
jen jedno hnízdo drží stará zeď,
jen jedna světluška se v trávu níží.

Vstup v sebe. Až budeme umírati,
jen láska bude plát nám jediná,
ta hřeje, těší, sílí, vzpomíná,
když zhasne světlo, ta dál bude pláti.