Na domácí půdě/U seminářské zahrady

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: U seminářské zahrady
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ Jaroslav. Na domácí půdě
Online na Internet Archive
Vydáno: Praha: Eduard Valečka, 1888. s. 72 – 73.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Seminářská zahrada

Kolikrát ptačí zpěv a v listí záře
mne překvapily chodce, samotáře
na Petříně, kde s vrchu rozkládá
se dolů seminářská zahrada.

Jak často modrou vídával jsem parou
za šedou, polo sesutou zdí starou,
tu keřem střemchy a tam šeříku
jít na procházku řadu kleriků.

Šli vážně, zvolna s nachýlenou hlavou,
tou zvěží jarní, nezdupanou travou,
jak stíny šli bez všeho hovoru
ve stínu mladých bříz a javorů.

Jak zakleté a ztracené juž mládí
tak zadumáni šli a sotva rádi
a černou stuhou do zelena trav
se mísil v snivém světle jejich háv.

Pod nimi v slunci Praha stověžatá.
Ve každém okně plála jiskra zlatá.
Jsem rozkoš, radost! zpíval pták i keř,
jen miluj život a jen v lásku věř!

Za nimi patře v dál jsem náhle cítil,
jak podivný cit v duši mé se nítil,
cit ptáka, na volné jenž haluzi
zří, za mříží jak úpí soudruzi!