Na domácí půdě/Rodnému městu

Na domácí půdě Jaroslav Vrchlický
Píseň zvonu na poplach	Rodnému městu	Sen noci novoroční

Údaje o textu
Titulek:	Rodnému městu
Autor:	Jaroslav Vrchlický
Zdroj:	VRCHLICKÝ Jaroslav. Na domácí půdě Online na Internet Archive
Vydáno:	Praha: Eduard Valečka, 1888. s. 118 – 119
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Louny, Benedikt Rejt (Beneš z Loun)

Jak hocha orel kdysi, tak mne, dítě,
chyť osud, zanes' v dál a v svoje sítě
tak zapleť shon mých jednotvárných dnů,
že do dneška v té o chleb vřavě bídné
jsem nemoh' spatřit krovy tvoje vlídné,
kde matčin hlas mi do dětských zněl snů.

Žel, orel Zevův nebyl to, by k hodu
mne vznesl na Olymp, kde v lad a shodu
by pěvcův osud v šťastnou píseň zrál;
jak jiní zapřažený v pluhu jarmo
svou brázdu táhnu ve strachu, že darmo,
jak jiní žebrák, pouze v snech svých král.

Však vrátím-li se jednou po své práci,
ne vítěz, pouze jak se dělník vrací,
když skončil den se hroudou v zápolu:
tu, rodné město, ne vavřínu snítku,
jen asyl tichý dopřej dnů mých zbytku,
ať ve sklonu jsme aspoň pospolu.

Však zatím na stráži stůj, město rodné,
meč každý odraz, než se v tebe vbodne,
v strach nepříteli stůj, svým k útěše,
by po staletích ještě přes mé kosti
se choral český v slavné velebnosti
nes' mocnou klenbou mistra Beneše!