Přeskočit na obsah

Na domácí půdě/Jabloně

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Jabloně
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ Jaroslav. Na domácí půdě
Online na Internet Archive
Vydáno: Praha: Eduard Valečka, 1888. s. 11 – 12.
Licence: PD old 70

Ta známá cesta, druhdy plna prachu,
jak svítí, plane v úbělu a nachu!
Kam hledneš, květ, ba kráčíš v květů moři,
na každé snítce aspoň pět jich hoří!

A mladá jabloň zrovna jako stará
si básní velkou, snivou píseň jara,
a stará jako mladá nepočítá,
co včel a ptáků a co srdcí schytá!

Svit slunce zlatý jen se listím smekne,
cos dvorného do ucha květům řekne,
a květy mrouce vůní tiše kanou
na stezku v měkké trávě vyšlapanou;

na brázdy polí táhnoucí se za ní,
na příkop, jejž plot střemchy zkvětlé chrání.
na silnice prach šedý stranou druhou,
že tato zdá se kvetoucí být duhou.

A květy prší dívkám do kadeří,
jež k řece pro vodu jdou, když se šeří,
na hlavy skotu a na ovcí záda,
na babky kolovrátek dešť jich padá,

a místo almužny v dlaň žebrákovi. —
Co kolem lidí jde a nevysloví
tu něhu jich a vůni, ač ji cítí.
Svět celý v květech jabloňových svítí!