Přeskočit na obsah

Na šachtě/Díl I/Památce drahých rodičů

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Památce drahých rodičů
Autor: František Sokol-Tůma
Zdroj: SOKOL-TŮMA, František. Na šachtě. Praha : Julius Albert, 1947. s. 5.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Věnuji, drazí dávno zesnulí, Vaší památce jednu z knih, jejíž námět jsem bral z bolesti oněch, kdož nejvíce trpí.

Vzpomínám Vás, maminko drahá, jaký soucit měla jste vždy s trpícími, a tak se mi zdá, že jsem dědicem Vaši básnické něhy a citovosti a snad i dědicem Vašeho utrpení v životě.

Je tomu tak dávno, co jste navždy odešla, a tak živě se pamatuji na onu chvíli, v níž stále vidím ty Vaše dobré, milé oči a slyším Váš měkký, lahodný hlas.

Vy vložila jste mi do srdce lásku k trpícím. Vy učila jste mne poznávati — a po tatínkovi zdědil jsem onen rys povahový, jaký vytvořil náš česky jih a Táborsko, v jehož žilách koluje krev Husitů a Českých bratři — třebas naše předky násilně pokatoličili.

Tatínkova tvrdost a nepoddajnost selského rodu, z něhož pocházel, udržela mne vždy, kde citovosti byl bych poklesal.

Dnes blížím se době, kdy snad se i já s Vámi ve vesmíru sejdu a jsem rád, že budu moci říci: Dobrý boj jsem bojoval!

S dětinnou láskou za vše Vám děkuje a vděčně vzpomíná

Váš

František.