Názor vlády na zásadní a časové otázky

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Názor vlády na zásadní a časové otázky
Podtitulek: Rozhovor předsedy vlády inž. Eliáše se zástupcem Německé zpravodajské kanceláře. Zásadně odmítavé stanovisko k dr. Benešovi a k akcím na západě.
Autor: Alois Eliáš; dotazy anonymní
Zdroj: Národní listy, roč. 79, č. 336, str. 1
Vydáno: 09.12.1939
Licence: PD old 70

ČTK. — Praha, 8. prosince. (LBM.) — Předseda vlády Protektorátu inž. Eliáš přijal 7. prosince zástupce Německé zpravodajské kanceláře, jenž mu předložil několik otázek. Předseda vlády prohlásil, že odpovědi na tyto otázky podává jménem celé vlády Protektorátu a že obsah odpovědí se plně kryje s názorem všech členů vlády.

První otázka:

Jaký je poměr české vlády k českému národu?

Odpověď:

Český národ po zkušenostech z poslední doby (osud Polska) plně oceňuje skutečnost, že pokojným vřaděním Čech a Moravy do rámce Říše Velkoněmecké byl ušetřen přímého ohrožení v samých kořenech národního života. Prošel údobím psychologického přerodu, jehož obtíže uznala také řada vedoucích osobností na straně německé. Základní směr činnosti české vlády je určen výnosem Vůdce a říšského kancléře ze dne 16. března t. r. Vláda je povolána pečovati o prospěch českého národa. To je jediná náplň činnosti české vlády. Národ vítá, že je konec nesprávně chápané demokracie, v níž se problémy neřešily, ale odkládáním jenom zvětšovaly.

Po zmíněném údobí psychologického přerodu chápe česká veřejnost potřebu autoritativního a odpovědného rozhodování. Český národ použije dnešní příležitosti, aby si přebudoval celý veřejný život, zmobilisoval všechny své tvůrčí a pracovní síly. Tím nejlépe obstojí v soutěži s velikým národem německým a harmonicky uplatní své síly a schopnosti ve svůj prospěch a v zájmu Velkoněmecké Říše. Tak učiní zadost svému dějinnému poslání, nejenom s hlediska situace geopolitické, nýbrž též ve smyslu středoevropských historických konstant.

Český národ a jeho vláda musí a bude tvořit jeden mohutný pracovní šik. Vláda chce vést, povede a zhodnotí všechny proudy, které v dobré vůli a za stejným cílem budou se hlásit ke spolupráci.

Otázka druhá:

Jak definuje česká vláda poměr Prahy k Berlínu?

Odpověď:

Poměr Prahy k Berlínu je v zásadě poměrem českého národa k národu německému v širokém prostoru střední Evropy. Je nezměnitelným faktem, že 8 milionů příslušníků českého národa žije vedle 80milionového národa německého. Na této skutečnosti nemůže nic změnit výsledek jakékoliv války. Rozumná a spravedlivá úprava přátelského poměru mezi českým a německým národem má pro klidný a plodný vývoj zásadní význam pro obě strany. Pro český národ tak, jako tomu bylo mnohdy v historii, má význam přímo existenční, a pro Říši Velkoněmeckou klíčového postavení pro výstavbu střední a nové Evropy, neboť platí i nyní slova železného kancléře Bismarcka, že kdo je pánem Čech, je pánem Evropy. Důsledkem této úvahy a přímo příkazem pro český národ jest, aby na výsledek války mezi západními mocnostmi a Říší nespekuloval. To si český národ uvědomil a podle toho též jedná.

Třetí otázka:

Jaký je poměr české vlády k úmyslům a cílům západních mocností s ohledem na český národ?

Odpověď:

Zkušenosti z minulého roku dokázaly, že západní mocnosti přes všechno slavnostní ujišťování ničím nepřispěly k tomu, aby zajistily českému národu vyžití v samostatném státním útvaru. Toho jest si vědom náš národ a je proto jeho poměr k úmyslům a cílům západních mocností naprosto jednoznačný a je dán faktem, že jsme zařaděni do rámce Velkoněmecké Říše.

Čtvrtá otázka:

Jaký je dnes poměr české vlády k dnešní politické činnosti dr. E. Beneše?

Odpověď:

Poměr české vlády k dnešní politické činnosti dr. E. Beneše je naprosto jasný, to jest odmítavý. Jde o soukromou akci soukromého emigranta. Každému člověku je za války uložena vážná odpovědnost vůči nejširším vrstvám národa, jehož je příslušníkem. Tím větší zodpovědnost má každý politik. Výsledky dosavadní činnosti dr. Beneše, dr. Osuského a některých representantů bývalých koaličních skupin a jiných, dokazují, že této odpovědnosti se jim nedostává. Důsledky jejich činosti jsou pro český národ negativní a projevily se v mnohých osobních tragediích českých lidí. Tyto zkušenosti jenom přispěly k zdůraznění zásadně odmítavého stanoviska nejen vlády Protektorátu Čechy a Morava, ale i převážné většiny české veřejnosti vůči zmíněným emigrantům.

Pátá otázka:

Jak posuzuje česká vláda existenci a činnost českých vojenských svazů v cizině (t. zv. legií)?

Odpověď:

Tak zv. „české legie“ staly se instrumentem soukromé zahraniční akce. Proto stanovisko vlády Protektorátu Čechy a Morava je k nim stejné jako vůči činnosti dr. Beneše, dr. Osuského a jejich pomocníků, to jest jasně odmítavé. Protože jsme zařaděni do rámce Velkoněmecké Říše, je povinností každého občana pracovat pro zájmy Říše. Jakmile někdo tohoto příkazu nedbá, musí si uvědomit trestní důsledky.