Národu národní kulturu/Univ. prof. dr. František Mareš

Národu národní kulturu
Dr. R. I. Malý	Univ. prof. dr. František Mareš	Dr. Josef Matoušek

Údaje o textu
Titulek:	Národu národní kulturu
Autor:	František Mareš
Zdroj:	Národní listy, roč. 76. č. 353. str. 18 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	25. 12. 1936
Licence:	PD old 70
Odpověď vybrané osobnosti na anketní otázku od redakce Národních listů.

Kulturní bolševictví již ovládá české umění a vědu i filosofii ne méně, takže s různých stran se volá k obraně kultury národní, zatím ještě nesjednoceně. Jádrem bolševictví jest vědecká filosofie, která si osobuje absolutní pravdu, složenou zatím z mnohých pravd relativních, až konečně fysika zjistí podstatu „hmoty“. Hmota jest původní, zvláštně organisovaná hmota tvoří vědomí a myšlení, duch jest výtvor hmoty. Tak se sjednotí dialekticky protiklady hmota — duch. Není absolutních hodnot citových, esthetických, ethických a zvláště ne náboženských. Není nic nadsmyslného a nadrozumového, to jsou klamy fideismu. Taková jest absolutní pravda intelektuálů, které lid věří, čekaje odtud spásy. Intelektuálové jsou strůjci bolševismu, v kterém není ruského nic než název a víra; učení jest německé, Hegel, Feuerbach, Nietzsche, Haeckel, určené pro export, doma zakázané.

U nás připravoval bolševismu půdu positivistický negativism ve vědě a filosofii: psychologie bez duše snižující cit na stránku počitku, biologie bez života podle fysické kausality, mravnost na přirozeném základě prospěšnosti. Takovou vědeckou filosofií se dosud živí naše školstvo. Soubor spisů o „leninismu“ má veliké rozšíření. Leninův spis „Materialismus a empiriokriticismus“ z r. 1908 byl vydán česky r. 1933 a po druhé hned r. 1936, jest v obecních, snad i školních knihovnách. Právě vydán skvostně vypravený spis „Za sovětskou civilisací“, za kterou se pořádají četné výpravy.

Ano, za civilisací. Nebot kultura jest národní, i v SSSR, kde oslavují památky národní tradice. Základem kultury jest cit, ne intelekt. Ten je strašná zbraň, proto má být poután mravním citem, svědomím; má, ale nemusí, což je nadsmyslný způsob nucení jakožto svobody. Bez mravní svobody není kultury. Zbožňování bezcitného rozumu: guillotina, rány do týle, yperit.

V Národních listech došlo nás nedávno potvrzení z Paříže, že pravá velikost člověka není v inteligenci, nýbrž v mravních hodnotách. Před léty tu naši idealističtí filosofové Zába, Vorovka, Hoppe hájili filosofie národu potřebné. Ale posledně odmítnuta tu tato „filosofie z jiného světa“, a to jménem dnešní filosofie, orientované přírodovědecky, dnešní fysika že není mechanistická, nýbrž mathematická. — To jest počítá veličiny, nikoli esthetické hodnoty. Hoppe soudil, že estetické, ethické a náboženské hodnoty jsou věčné, takže jimi člověk přemáhá svou obmezenost. Ale „s druhého břehu“ se mu odpovídá, že přírodní vědy ovšem se mění, kdežto vědy duchové stojí na stále stejných principech, takže civilisace pokročila, ale morální fond člověka se nevyvinul tak, aby lidstvo užívalo civilisace jen k svému dobru; Hoppeova výtka, že se obrací sama proti sobě; technika že se rozšiřuje do obludných rozměrů podle Hoppeho, ale morální hodnoty jsou jako by zkamenělé. — Tím jest jaksi řečeno, že estetické, ethické a náboženské hodnoty překážejí pokroku intelektualistické civilisace. Jenom že také logické formy intelektu jsou jako by zkamenělé, věčné. Rozum vůbec jest jen jeden. Mění se vědomosti, nikoli způsob poznání. Démokrit již také myslil na „ohňové“ atomy bez váhy.

Tak se šíří bolševlctví proti národní kultuře po fabiansku, nepozorovaně. Jaké prostředky proti tomu? Vyvrátit základ takového učení vědeckou a filosofickou kritikou. Kdo však to dovede, jsou-li i vědcové a filosofové jeho třebas bezděčnými stoupenci? Kdo rozebere a vyvrátí Leninův spis „Materialismus a empiriokriticismus“? Kdyby někdo podnikl takovou práci, bylo by to jenom k jeho osobní útěše. Nikdo nevydá takového spisu, a kdyby i vydal, nedostane ho na knihkupecký trh, podobným spisům zcela uzavřený. Tento Index l. p. jest účinnější nežli úřední konfiskace.

Možno se utěšovat evangelicky, že falešné učení o absolutní pravdě samo se rozpadne škodami, které způsobí. A zvláště: citlivé místo českého národa v středu Evropy přinutí naše bolševictvo, že samo zapře bolševictví, když již jest jisto, že u nás není sovětských letišť.