Přeskočit na obsah

Národu národní kulturu/Jaroslav Kolman-Cassius

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Národu národní kulturu
Autor: Jaroslav Kolman-Cassius
Zdroj: Národní listy, roč. 76. č. 353. str. 18
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 25. 12. 1936
Licence: PD old 70
Odpověď vybrané osobnosti na anketní otázku od redakce Národních listů.

Heslo Národu národní kulturu je axioma čili nezvratná pravda, každému srozumitelná. Také slovo národ má celkem jasný smysl jako základní pojem. Ale různý výklad může míti — a také mívá — pojem národní kultura. Je to hodnota, činnost, prostředek, cíl?

Je to především hodnota která vyšla z nejhlubší činosti, z tvorby. Chybuje se často, že se klade větší důraz na činnost, než na hodnotu, a to na činnost ve smyslu zevnějším, organisačním, nikoli tvůrčím. Každý pravý nacionalismus je však tvorba sama a to je jeho mravní oprávnění, že tu stojí jako korektiv ideologií kosmopolitických, někdy nelidsky byrokratických. Pojem národní kultura můžeme tedy pouhou záměnou substantiva za adjektivum přeměniti v pochopitelnější synonymum — kulturní národ. Národní kultura = kulturní národ. Vidíme, že jsme tímto zosobněním přiblížili abstraktní pojem životu, ale zároveň jsme problém učinili nesnadnějším Vytvořiti kulturní národ, t j kulturní hodnotu národa, mohou jen tvůrci. Všechny ostatní hodnoty, vyrobené nebo zorganisované, mají povahu civilisační, někdy i protikulturní. Právě tento nepoměr sil zavinil, že většina kulturních hodnot si odjakživa razila cestu nejtěžšími překážkami. Každé vítězství naší kultury, českých a slovenských lidi a hodnot, jež vytvořili, bylo vítězství Pyrrhovo, triumf prohraného života. Přesila civilisačního podnikání šla vždy mimo ně nebo proti nim.

Jak tedy vytvořiti kulturní národ proti těmto přirozeným překážkám? Tak by se mohl zeptat nový nacionalismus moderně radikální a aktivistický. Odpověď: Posílením této kulturní menšiny, tohoto duchovního jádra, větším stmelením a zabezpečením. Objektivním výběrem hodnot, které náleží do sféry kulturní tvorby a objektivní podporou nadprůměrnosti. Nezapomínejme, že t. zv. lidovýchova nenáleží do sféry národní kultury, nýbrž národní civilisace. Prakticky: účelněji užívati finančních a jiných prostředků, aby z nich měla větší prospěch tvorba než podnikání, podobající se často okázalým lomozem mlýnu, který jde na prázdno. Národní kultura bude těch odvážných nacionalistů v Československu, kteří projeví dobrý vkus.

Aristokracie zanechala nám jeden znamenitý kulturní zbytkový statek, jejž demokracie dosud oficielně nevyvlastnila: kulturní péči vzdělaného kavalíra, která se v XIX. století tolik zasloužila o naši národní kulturu.